Àwọn ìmọ̀ràn kíákíá
- Name your feeling silently to yourself.
- Speak from your own experience, not their faults.
- Let the petty jabs slide past.
Bóyá o ti fojú inú wo wọn ṣáájú kí o tó parí àkọlé náà. Ẹlẹgbẹ́ iṣẹ́ tó ní ọ̀rọ̀ sí ohun gbogbo. Ìbátan tó ń sọ oúnjẹ alẹ́ di ìdánwò. Ọ̀gá tí o ń ka inú-inú rẹ̀ bí ojú-ọjọ́. Irú àárẹ̀ kan pàtó wà tó ń wá láti ọ̀dọ̀ ènìyàn tí o kò lè yẹ̀ tí o kò sì lè ṣàtúnṣe, bí o bá sì ń gbé e lọ́wọ́ báyìí, o kò ń ṣe àṣejù. Ìjàkadì tó dúró, tó ń bá a lọ pẹ̀lú ènìyàn kan ń ṣe ìpalára gidi.
Èyí ni ojú-ìbẹ̀rẹ̀ òtítọ́ náà. O kò lè wọ inú ẹnì kan láti yí ẹni tí wọ́n jẹ́ padà. Ohun tí o lè yí padà ni iye ààyè tí wọ́n ń gba nínú orí rẹ, bí o ṣe ń dáhùn nígbà tí wọ́n bá tì ọ, àti ohun tí o múra láti gbà. Ìyẹn jẹ́ ọwọ̀-ìṣàkóso tó kéré ju bí a ṣe ń fẹ́ lọ. Ó tún sì wá di èyí tó tó, ní ọ̀pọ̀ ìgbà.
Lákọ̀ọ́kọ́, kí ni "nira" ń sọ fún ọ ní tòótọ́
Ó ràn án lọ́wọ́ láti rọra lórí ọ̀rọ̀ náà fúnra rẹ̀. "Nira" jẹ́ ìdájọ́, kì í ṣe òtítọ́, àti pé lójú-ẹsẹ̀ tí o bá fi kọ́ ọ mọ́ ẹnì kan ó bẹ̀rẹ̀ sí ní fi àwọ̀ kún gbogbo ohun tí wọ́n ń ṣe. Ní kíkọ̀wé nínú Harvard Business Review, Amy Gallo tọ́ka sí pé fífi àmì-ìdánimọ̀ kọ́ ènìyàn mọ́ ní àdè ọ́ mọ́ ìtàn kanṣoṣo nípa wọn, èyí tó sì ń fi ìdákẹ́jẹ́ẹ́ ṣe àpẹrẹ bí o ṣe ń ka ìgbésẹ̀ wọn tó kàn. Wọ́n mí ìmí ẹ̀dùn, o sì gbọ́ ẹ̀gàn. Wọ́n dákẹ́, o sì gbọ́ àìbìkítà. Bóyá. Tàbí bóyá iṣẹ́ ti rẹ̀ wọ́n, tàbí ẹ̀rù bà wọ́n, tàbí ìjàkadì yìí ti rẹ̀ wọ́n bí ó ti rẹ̀ ọ́.
Èyí kì í ṣe nípa fífàwọ́n gbà fún ìwà búburú. Ó jẹ́ nípa pípa ìronú tìrẹ mọ́ ní rírọ̀, nítorí pé ìtàn tó le ń jẹ́ kí o ṣeé fojú-sọ́nà tí o sì ń dáhùn-pẹ̀lú-ìbínú, èyí tó jẹ́ ipò gan-an nínú èyí tí àwọn ènìyàn tó nira nira jù láti bá ṣe.
Nítorí náà ṣáájú kí o tó ṣe ètò, ní ìfẹ́-ìmọ̀ fún àkókò kan. Kí ni ìṣesí ènìyàn yìí ń dáàbò bò? Ọ̀pọ̀ ìnira tó ń bá ènìyàn lọ jẹ́ ìgbìyànjú aláìmọ́ láti ṣàkóso ohun kan tó wà nísàlẹ̀. Ipò. Ẹ̀rù kíkùnà. Ìnílò láti rí ara ẹni bí ẹni tó wúlò, tàbí tó wà láìséwu, tàbí tí ó wà ní ìkáwọ́. O kò nílò láti ṣe àyẹ̀wò ìwòsàn wọn. O kàn ní láti rántí pé àwọn náà ń sá fún ohun kan. Ó ń rọ ìdìmú tí ìjàkadì náà ní lórí rẹ.
Ìfọkànbalẹ̀ ni gbogbo eré náà
Nígbà tí ẹnì kan bá ń bí ọ nínú, ara rẹ ń dáhùn ṣáájú kí ìdájọ́ rẹ tó dé. Ọkàn yára, ẹ̀rẹ̀kẹ́ le, ìfẹ́-ìgbóná láti dá padà tàbí láti dákẹ́. Nínú ipò yẹn o ń sọ àwọn nǹkan tí o kì yóò yàn pẹ̀lú orí tó mọ́. Nígbà tó sì kù, ènìyàn tó nira náà sábà máa ń ṣe dáradára nínú rúdurùdu ju bí o ṣe ń ṣe. Má fún wọn ní rúdurùdu náà.
Ìgbésẹ̀ kékeré kan wà tí a ti kẹ́kọ̀ọ́ dáradára tó ń ràn ọ́ lọ́wọ́ ju bí ó ṣe yẹ lọ: dárúkọ ohun tí o ń ní ìmọ̀lára rẹ̀, fún ara rẹ, ní ọ̀rọ̀ tó hàn gbangba. *Mo bínú. Ojú ti mi. Mo ní ìmọ̀lára pé a há mi mọ́ igun.* Ẹgbẹ́ àwọn onímọ̀ ìjìnlẹ̀-ọpọlọ tí Matthew Lieberman ṣe alábùkún ní UCLA rí i pé fífi ìmọ̀lára sínú ọ̀rọ̀ lásán ń mú ibùdó-ìpè-pajáwìrì ọpọlọ, amygdala, dákẹ́, ó sì ń mú apá ìfèrò ọpọlọ rẹ padà sí iṣẹ́. Àwọn olùwádìí pe é ní ìfàmì-ìmọ̀lára. O lè pe é ní rírà àìṣẹ́jú kan fún ara rẹ. Lọ́nàkọnà, ìdajì-gbólóhùn tó dákẹ́ yẹn nínú orí rẹ̀ sábà máa ń jẹ́ ìyàtọ̀ láàrin ìdáhùn tí wàá kábàámọ̀ àti ìdáhùn tí o yàn.
Nǹkan díẹ̀ tó ń jẹ́ kí dídúró ní ìfọkànbalẹ̀ rọrùn nígbà tí o bá ní ìmọ̀lára ìṣíkiri náà tí ń bọ̀:
- Mí jáde díẹ̀díẹ̀ ṣáájú kí o tó sọ̀rọ̀. Ìmí-jáde gígùn kan ń sọ fún ara rẹ pé ewu náà kéré ju bí ó ṣe ń rí lọ.
- Rẹ ohùn rẹ sílẹ̀ dípò gbígbé e sókè. Ìró tí o ń ṣàkóso jẹ́ ara-ẹni tí o ń ṣàkóso.
- Ra àkókò ní gbangba. "Jẹ́ kí n ronú nípa rẹ̀ kí n sì padà sí ọ̀dọ̀ rẹ" jẹ́ gbólóhùn pípé, alágbára. Ó fẹ́rẹ̀ẹ́ jẹ́ kò sí ohun tó nílò ìdáhùn lẹ́sẹ̀kẹsẹ̀ ní tòótọ́.
- Fi ẹsẹ̀ rẹ sí ilẹ̀ kí o sì rẹ èjìká rẹ sílẹ̀. O kò lè ronú-ọ̀nà-sí-ìfọkànbalẹ̀ nígbà tí ara rẹ ṣì wà ní ìmúra fún ìjà.
Sọ ohun tòótọ́, pẹ̀lú inú-rere àti ní kedere
Nígbà tí o bá sọ̀rọ̀, èròngbà kì í ṣe láti rọ ara rẹ di àjà-ìtẹ̀mọ́lẹ̀ tàbí láti mú ara rẹ pọ́n di ohun-ìjà. Ó jẹ́ láti jẹ́ alágbára-ọ̀rọ̀, èyí tó wà láàrin àwọn méjì wọ̀nyẹn. Alágbára-ọ̀rọ̀ túmọ̀ sí pé o sọ ohun tó jẹ́ òtítọ́ fún ọ àti ohun tí o nílò, tààrà, láìkọlu ẹlòmíràn. Ó tẹ̀ lé èrò pé ẹ̀yin méjèèjì ṣe pàtàkì níbí.
Ohun-èlò tó ṣeé gbẹ́kẹ̀lé jù fún èyí rọrùn ó sì ti darúgbó díẹ̀: sọ̀rọ̀ láti inú ìrírí tìrẹ dípò àṣìṣe wọn.
- Dípò "O máa ń da ọ̀rọ̀ mi lọ́wọ́ nígbà gbogbo," gbìyànjú "Mo fẹ́ parí èrò mi ṣáájú kí a tó tẹ̀ síwájú."
- Dípò "O kò ṣeé ṣètò pẹ̀lú," gbìyànjú "Mo nílò bẹ́ẹ̀ni tàbí bẹ́ẹ̀kọ́ ṣáájú ọjọ́ Àbámẹ́ta kí n lè fi yàrá náà sílẹ̀."
- Dípò "O ń ṣe àìṣododo," gbìyànjú "Èyí kò rí bí ódodo sí mi, mo sì fẹ́ láti lóye bí o ṣe dé ibẹ̀."
Kíyèsí ohun tí àwọn wọ̀nyí ń ṣe. Wọ́n ṣàpèjúwe ìṣesí wọ́n sì béèrè fún ohun pàtó, nítorí náà kò sí ohun tí a lè jiyàn lé lórí. "O máa ń" ń pe ìjà nípa bóyá ó jẹ́ nígbà gbogbo. "Mo fẹ́ parí èrò mi" kàn sọ ìnílò kan. Jẹ́ pàtó. Àwọn ìbéèrè aláìṣe-pàtó ń rí àbájáde aláìṣe-pàtó, àwọn ènìyàn tó nira sì jẹ́ amọ̀ọ́ṣẹ́ ní ibi àkànṣe ojú-ewé eérú. Ìtọ́sọ́nà láti ọ̀dọ̀ àwọn oníṣègùn tó ń kọ́ àwọn ènìyàn la àwọn ìbánisọ̀rọ̀ líle dé ibi kan náà: dúró pàtó, dúró ní ìfọkànbalẹ̀, kí o sì fojúsun ìṣòro tó wà níwájú rẹ dípò gbogbo ìwà ènìyàn náà.
Lẹ́yìn náà ṣe ìdajì tó nira jù. Tẹ́tísílẹ̀. Kì í ṣe irú èké náà nínú èyí tí o ń mú àríyànjiyàn rẹ tó kàn dìde. Jẹ́ kí wọ́n parí ní tòótọ́, kí o sì tún ohun tí o gbọ́ sọ ṣáájú kí o tó dáhùn. "Nítorí náà o ń sọ pé àkókò náà kò ṣiṣẹ́ rí fún ẹgbẹ́ rẹ." Àwọn ènìyàn ń gbé ọ̀rọ̀ ga nígbà tí wọ́n bá ní ìmọ̀lára pé a kò gbọ́ wọn, wọ́n sì ń rọ̀, díẹ̀, nígbà tí wọ́n bá ní ìmọ̀lára pé a lóye wọn, kódà láti ọ̀dọ̀ ẹni tí kò fohùnṣọ̀kan pẹ̀lú wọn. Ìwádìí ìparí-ìjàkadì ń rí ohun kan náà léraléra: èròngbà ìbánisọ̀rọ̀ líle kì í ṣe láti tọ̀nà, ó jẹ́ láti fi ènìyàn méjèèjì sílẹ̀ pẹ̀lú ìmọ̀lára pé a gbọ́ wọn ní tòótọ́. Ìyẹn ni ohun tó ń jẹ́ kí ojútùú dì mú.
Yan àwọn ìjà rẹ, àti àwọn ọ̀nà-àbáyọ rẹ
Kì í ṣe gbogbo ìmúnibínú ló tọ́ sí ìdáhùn. Ọ̀kan nínú àwọn ọgbọ́n tó dákẹ́ ti bíbáṣepọ̀ pẹ̀lú ènìyàn tó nira ni pípinnu, lọ́nà àfọwọ́yí, ohun tí a ó jẹ́ kí ó kọjá. Ọ̀rọ̀-ìkọlù lójijì nínú ìpàdé, ọ̀rọ̀-ìpẹ̀gàn kékeré, ìtànjẹ. O lè kàn má jẹ ọ̀dẹ. Ìdákẹ́jẹ́ẹ́ àti ìyípadà ọ̀rọ̀-ọ̀rọ̀ pẹ̀lú ìfọkànbalẹ̀ kì í ṣe àìlera. Wọ́n jẹ́ ẹ̀wẹ̀ ọ̀ rẹ tí o ń kọ̀ láti pèsè owó fún iná.
Fi agbára gidi rẹ pa mọ́ fún àwọn nǹkan tó ní ipa lórí iṣẹ́ rẹ, àlàáfíà rẹ, tàbí àwọn iyebíye rẹ ní tòótọ́. Àwọn wọ̀nyẹn tọ́ sí ìbánisọ̀rọ̀ tààrà. Ìyókù o sábà lè jẹ́ kí ó yọ̀ lọ, wàá sì ní ìgbẹ́kẹ̀lé púpọ̀ sí i nígbà tí o bá gbé nǹkan dìde, nítorí pé o kì í gbé gbogbo nǹkan dìde.
Ó tún ràn án lọ́wọ́ láti mọ àwọn ààlà tìrẹ ṣáájú kí a tó dán ọ wò. Pinnu ṣáájú ohun tí wàá ṣe bí a bá kọjá ìlà kan. "Bí ohùn-ọ̀rọ̀ bá yí padà di ti ara-ẹni, èmi yóò parí ìpè náà a ó sì lè tún un gbé lọ́la." Níní ètò yẹn ní ìmúra túmọ̀ sí pé o kò ní láti dá ìdáhùn kan sílẹ̀ nínú ìgbóná àkókò, nígbà tí ìdájọ́ rẹ wà ní ipò búburú jù.
Nígbà tí ó ju nínira lọ
Ìyàtọ̀ wà láàrin ẹni tó nira láti bá lò àti ẹni tó ń pa ọ́ lára. Ìfojútini tó ń bá a lọ, ìhalẹ̀, ìtannijẹ tó ń jẹ́ kí o ṣiyèméjì nípa ìrántí ara rẹ, ohunkóhun tó ń fi ọ́ sílẹ̀ ní kékeré tí ẹ̀rù sì ń bà ọ́ sí i ní gbogbo ìgbà. Ìyẹn kì í ṣe ìṣẹ̀dá ìwà tí a ó ṣàkóso pẹ̀lú àwọn gbólóhùn "Èmi" tó dára sí i. Ìyẹn jẹ́ ìṣekúṣe, o kò sì jẹ ẹnikẹ́ni ní gbèsè sùúrù aláìlópin fún un.
Bí ìbáṣepọ̀ kan ní iṣẹ́ tàbí ní ilé bá ń rẹ̀ ọ́ síwájú síwájú, fi àwọn ènìyàn tó lè yí ipò náà padà ní tòótọ́ sí inú rẹ̀: olùdarí, HR, ọ̀rẹ́ tó ṣeé gbẹ́kẹ̀lé tí yóò sọ òtítọ́ fún ọ, onímọ̀-ọkàn tó lè ràn ọ́ lọ́wọ́ láti tò ohun tó jẹ́ tìrẹ láti gbé àti ohun tí kì í ṣe. Bí o bá ń rí i pé ènìyàn kan ń gba èrò rẹ pẹ́ lẹ́yìn tí o ti kúrò nínú yàrá náà, tí ó ń jí oorun rẹ gbé, tàbí tí ó mú kí o ń bẹ̀rù àwọn apá ìgbé-ayé rẹ tí o ti gbádùn tẹ́lẹ̀, ìyẹn tọ́ sí sísọ̀rọ̀ pẹ̀lú ọ̀jọ̀gbọ́n. Fífọwọ́ kàn ìrànlọ́wọ́ níbí kì í ṣe àmì pé o kò lè ṣàkóso rẹ̀. Ó jẹ́ bí o ṣe ń dáwọ́ ṣíṣàkóso rẹ̀ nìkan dúró.
O kò ní rí gbogbo ìfọ̀rọ̀wérọ̀ ṣe dáradára, o kò sì nílò rẹ̀. Ìdúró-ṣinṣin kì í ṣe ọ̀wọ̀ọ̀wọ́ tí o lè já. Ó jẹ́ ìṣesí tí o ń padà sí láìdábọ̀. Nígbà tó kàn tí o bá ní ìmọ̀lára pé èjìká rẹ bẹ̀rẹ̀ sí ní gòkè, wàá ní ibi kan láti fi àfiyèsí rẹ sí yàtọ̀ sí ẹlòmíràn, ààyè kékeré yẹn sì jẹ́ tìrẹ láti pa mọ́.
Àwọn Orísun
- Harvard Business Review, 3 Types of Difficult Coworkers and How to Work with Them
- UCLA Social Cognitive Neuroscience Lab, Putting Feelings Into Words: Affect Labeling Disrupts Amygdala Activity (Lieberman et al., 2007)
- HelpGuide.org, Conflict Resolution Skills
- National Institutes of Health (PMC), Conflict Management: Difficult Conversations with Difficult People