O ti ṣe iṣẹ́ ìdánrawò yìí ní ọ̀pọ̀ ìgbà. O mọ̀ bí ó ṣe ń pẹ́ tó, o mọ ohun tó ń ná ọ, o sì mọ̀ pé o lè ṣe é, nítorí o ṣe é ní Ọjọ́rú tó kọjá àti Ọjọ́rú tó ṣáájú rẹ̀.
Lálẹ́ yìí o dúró nínú ilé ìdáná, o ń ṣírò bóyá yóò ṣẹlẹ̀ tàbí kò ní ṣẹlẹ̀. Ìṣẹ́jú tó wọ́pọ̀ jù lọ nínú gbogbo ọ̀rọ̀ ìbáwí ara ẹni nìyí. Ó máa ń dé ní nǹkan bí ọgọ́rùn-ún ìgbà lọ́dún, wọ́n sì máa ń pinnu rẹ̀ ní abẹ́ ìṣẹ́jú kan, kò sì fẹ́rẹ̀ sí ẹni tó ní ìlànà fún un, nítorí náà àríyànjiyàn tó bá dún dáadáa ní aago mẹ́fà ìrọ̀lẹ́ ni ó ń pinnu rẹ̀.
Ìṣẹ́jú yìí kò sọ ohunkóhun nípa ìwà rẹ. Ó sọ nǹkan nípa ìlànà rẹ, ìlànà sì jẹ́ ohun tí o lè kọ sílẹ̀ ní ọjọ́ tí ọkàn rẹ balẹ̀, kí o sì kà á ní ọjọ́ tí ara rẹ ti rẹ̀. Èyí ni ìlànà tó dúró. Má ṣe tún àṣà náà bá ara rẹ jiyàn. Dín iṣẹ́ ìdánrawò náà kù, lọ sí ẹnu ọ̀nà, kí o sì fún un ní ìṣẹ́jú mẹ́wàá.
Báwo ni màá ṣe ṣe nǹkan nígbà tí ọkàn mi kò gbà á?
Bẹ̀rẹ̀ ẹ̀yà rẹ̀ tó kéré jù, fún un ní ìṣẹ́jú mẹ́wàá, lẹ́yìn náà kí o pinnu bí o ṣe fẹ́. Kì í ṣe pé ọkàn rẹ gbọ́dọ̀ gbà á kí o tó bẹ̀rẹ̀, nítorí ìmọ̀lára tí o ń dúró dè máa ń dé ní ìṣẹ́jú díẹ̀ lẹ́yìn ìbẹ̀rẹ̀, kì í ṣe ṣáájú rẹ̀.
Ìtòlẹ́sẹẹsẹ náà ni gbogbo àṣírí rẹ̀. Ọ̀pọ̀ ènìyàn ń dúró de ìmúnisúnná kí wọ́n tó ṣe nǹkan, ìyẹn ń fi ohun tó ṣeé gbẹ́kẹ̀lé sí abẹ́ ohun tí kò ṣeé gbẹ́kẹ̀lé. Yí i padà, apá tí kò ṣeé gbẹ́kẹ̀lé kò sì ní gbé ẹrù mọ́. O kò nílò ìmọ̀lára ìmúrasílẹ̀ láti so okùn bàtà, láti ṣí ìwé kan, tàbí láti gbé ohun èlò orin sókè, àwọn ìgbésẹ̀ yẹn sì ni ó ń mú ipò ọkàn tí o ń dúró dè wá.
Ìṣẹ́jú mẹ́wàá ni ìwọ̀n tó tọ́ fún ìlérí náà nítorí ó kéré tó láti jẹ́ òtítọ́ tó hàn gbangba. O kò purọ́ fún ara rẹ nípa iṣẹ́ ìṣẹ́jú àádọ́rùn-ún nígbà tí o mọ̀ pé alẹ́ rẹ kò gbòòrò. Ìṣẹ́jú mẹ́wàá ni o gbà, ìyẹn sì ni o lè ṣe ní ipò yòówù kí ó jẹ́, o sì ti gbà tẹ́lẹ̀ pé dídúró ní òpin rẹ̀ jẹ́ ohun tó gbà.
Sọ ìlérí náà sókè ní ọ̀nà gan-an tí o máa mú un ṣẹ: ìṣẹ́jú mẹ́wàá, lẹ́yìn náà mo máa yàn. Ìlérí tí o ní láti túmọ̀ padà ní ìṣẹ́jú kẹsàn-án kì í ṣe ìlérí.
Níbo ni mo ti gbọ́dọ̀ ṣe ìpinnu náà?
Ní ẹnu ọ̀nà, tí o ti wọ aṣọ rẹ̀, kì í ṣe lórí àga ìtẹ́ ẹ̀yìn. Ibi tí o wà ló ń pinnu èyí ju agbára ìfẹ́ rẹ lọ, nítorí àga ìtẹ́ àti ẹnu ọ̀nà ń mú ẹ̀yà ìyàtọ̀ méjì tí kò jọra rárá ti ìpinnu kan náà wá.
Kì í ṣe àṣírí ìmúnisúnná lásán, èsì pàtàkì àwọn ìwádìí lórí ìkóra-ẹni-níjàánu ni. Nínú àyẹ̀wò 2016 nínú Perspectives on Psychological Science, Angela Duckworth àti àwọn ẹgbẹ́ rẹ̀ sọ pé ìkóra-ẹni-níjàánu tó lágbára jù lọ jẹ́ ti ipò: o ṣètò àyíká rẹ ṣáájú kí ìfẹ́kúfẹ̀ẹ́ tó dé, dípò kí o bá a jà lẹ́yìn tí ó ti dé. Jíjókòó lulẹ̀ ní àkọ́kọ́ kí o sì máa gbìyànjú láti fẹ́ ẹ ni ẹ̀yà tó le jù lọ ti alẹ́ yìí, ó sì jẹ́ ẹ̀yà tí ọ̀pọ̀ ènìyàn ń gbìyànjú.
Nítorí náà mú ìṣẹ́jú náà di ohun ti ara. Aṣọ ìdárayá lára, bàtà lẹ́sẹ̀, àpò lọ́wọ́, dídúró ṣánṣán, ní ẹnu ọ̀nà. Bí o bá tún pinnu láti má lọ láti ibẹ̀, ìpinnu gidi nìyẹn, o sì gbọ́dọ̀ bọ̀wọ̀ fún un. Ní ọ̀pọ̀ ìgbà o máa rí i pé o ti wọ inú iṣẹ́ náà tán, àríyànjiyàn náà sì ti pòórá jẹ́ẹ́.
Ṣé kí n dín iṣẹ́ náà kù ni tàbí kí n sún un síwájú?
Dín iṣẹ́ náà kù, má ṣe yí àkókò rẹ̀ padà láéláé. Sísún alẹ́ òní sí alẹ́ mìíràn tó dára jù ń fi iṣẹ́ gidi ṣe pàṣípààrọ̀ fún èyí tí kò sí, èyí tí kò sí náà sì ṣọ̀wọ́n láti parí.
Iṣẹ́ tí a dín kù ń pa nǹkan mẹ́ta mọ́ tí iṣẹ́ tí a sún síwájú ń sọ nù: àkókò náà, ibi náà, àti ìdánimọ̀ ẹni tó ṣe nǹkan náà ní Ọjọ́rú. Àwọn apá yẹn ni ó ń kó ara wọn jọ. Iye iṣẹ́ ni apá tí kò ṣe pàtàkì tó bẹ́ẹ̀ ní ọjọ́ kan ṣoṣo.
Pinnu ẹ̀yà tí a dín kù ní ìlọ́sìwájú, kí o sì kọ ọ́ sílẹ̀, nítorí ọpọlọ tó ti rẹ̀ jẹ́ agbẹnusọ tí kò dára, yóò sì hùmọ̀ nǹkan tó jẹ́ akọni jù tàbí èyí tí kò já mọ́ nǹkan kan. Sáré kìlómítà márùn-ún di rìn dé igun ọ̀nà kí o sì padà. Kọ ọ̀rọ̀ ẹgbẹ̀rin di ṣí fáìlì náà kí o sì tún ìpínrọ̀ kan ṣe. Ṣe ìdánrawò fún wákàtí kan di tún ohun èlò rẹ ṣe kí o sì tẹ ìlà orin mẹ́rin. Kọ ọ́ ní ọjọ́ tí ọkàn rẹ balẹ̀, kí o sì kà á ní ọjọ́ tí ara rẹ rẹ̀.
Bí mo bá dúró lẹ́yìn ìṣẹ́jú mẹ́wàá ńkọ́?
Nígbà náà iṣẹ́ náà kà, ní kíkún, láìsí àmì ìbéèrè kankan. Ìṣẹ́jú mẹ́wàá kì í ṣe ìdánrawò tó kùnà tàbí alẹ́ tó ṣòfò, bíbá a lò bí ẹni pé bẹ́ẹ̀ ni sì ni ọ̀nà tó yára jù láti rí i dájú pé o kò ní ṣe ohunkóhun ní Ọjọ́rú tó ń bọ̀.
Ẹ̀rí tó dára wà pé kúkúrú kà. Àyẹ̀wò kan nínú Primary Care Companion to The Journal of Clinical Psychiatry sọ pé ìṣẹ́jú ọgbọ̀n ti ìdárayá alábọ́dé ní ọjọ́ mẹ́ta lọ́sẹ̀ tó fún àwọn àǹfààní ìlera ọpọlọ, kò sì gbọ́dọ̀ jẹ́ àìdáwọ́dúró, nítorí ìrìn ìṣẹ́jú mẹ́wàá mẹ́ta ń mú ohun tí ìrìn ìṣẹ́jú ọgbọ̀n kan ń mú wá. Ẹ̀yà kúkúrú náà kì í ṣe ẹ̀bùn ìtùnú. Ìwọ̀n gidi ni.
Ìdí mìíràn tí o fi gbọ́dọ̀ bọ̀wọ̀ fún dídúró ni ìgbẹ́kẹ̀lé. Bí ìṣẹ́jú mẹ́wàá bá túmọ̀ sí wákàtí kan ní ìkọ̀kọ̀, ní ọ̀sẹ̀ tó ń bọ̀ ìlérí náà kò ní tó nǹkan kan, o sì máa mọ ìdẹkùn náà kí o tó wọ bàtà. Pa àdéhùn náà mọ́ gẹ́gẹ́ bí a ṣe kọ ọ́, o sì lè lò ó lọ́sọ̀ọ̀sẹ̀ fún ọ̀pọ̀ ọdún. Ní ti gidi, o máa dúró ní mẹ́wàá lẹ́ẹ̀kọ̀ọ̀kan, o sì máa bá a lọ pẹ́ ní ọ̀pọ̀ ìgbà, ìyẹn sì jẹ́ pàṣípààrọ̀ tó dára gan-an.
Ṣé ó gbọ́n láti fo ìdánrawò nígbà tí iṣẹ́ bá pọ̀?
Ní ọ̀pọ̀ ìgbà rárá, ìdí rẹ̀ kò sì ní í ṣe pẹ̀lú ìwà rere. Ìdánrawò jẹ́ ọ̀kan lára àwọn ọ̀nà tí iṣẹ́ tó le fi ń ṣeé gbé, nítorí náà iṣẹ́ ìdánrawò tí o kọ́kọ́ ju sílẹ̀ nígbà tí ìdámẹ́rin ọdún bá le máa ń jẹ́ ohun tó ń gbé ẹrù ìdààmú náà fún ọ.
Àyẹ̀wò yẹn lórí ìdárayá àti ìlera ọpọlọ sọ ọ̀nà iṣẹ́ rẹ̀ ní kedere: ìdárayá ń mú ìmọ̀lára àti ìṣiṣẹ́ ọpọlọ dára sí i, ó sì ń dín àníyàn kù, ó sì ń ṣe é ní ìwọ̀n tí ọ̀pọ̀ ènìyàn lè fi sínú ọ̀sẹ̀ tó kún fún iṣẹ́. Kà á gẹ́gẹ́ bí àríyànjiyàn nípa iṣẹ́ ṣíṣe dáradára, kì í ṣe nípa ìlera lásán. Iṣẹ́ ìdánrawò aago mẹ́fà jẹ́ apá kan ohun tó ń dáàbò bo ìpàdé aago mẹ́sàn-án. Gígé e kúrò láti ra ìṣẹ́jú àádọ́rùn-ún mìíràn lórí tábìlì iṣẹ́ kì í ṣe pàṣípààrọ̀ tí kò kan nǹkan, bí o bá sì ti ní àkókò tí o ju ìdánrawò sílẹ̀ fún oṣù kan nígbà iṣẹ́ ńlá, o ti mọ bí ọ̀sẹ̀ méjì ìkẹyìn oṣù yẹn ṣe rí.
Ètò kan wà tó lágbára ju gbogbo èyí lọ, ènìyàn ni, ẹ̀yà rẹ̀ tó ń ṣiṣẹ́ jù lọ sì ni kí ìwọ jẹ́ ẹni tí ẹlòmíràn ń retí, kì í ṣe kí o wá ẹnì kan tí yóò máa retí rẹ. Ọ̀rọ̀ tirẹ̀ ni ìyẹn, ó sì ní àpilẹ̀kọ tirẹ̀.
Kọ òfin náà ní ọjọ́ ìtura, kà á ní ọjọ́ àárẹ̀
Ìdí tí ìṣẹ́jú yìí fi ń burú kì í fẹ́rẹ̀ jẹ́ àìlera. Ó jẹ́ pé wọ́n ń ṣe ìpinnu náà ní wákàtí gan-an tí o kò ní ohun tó tó láti ṣe é, láìsí òfin kankan nínú yàrá náà, láti ọwọ́ ẹni tó ń gbìyànjú láti fi ọgbọ́n ṣe nípa iṣẹ́ tí ó ti ṣètò tẹ́lẹ̀.
Nítorí náà lo ìṣẹ́jú márùn-ún ní ìparí ọ̀sẹ̀ yìí kí o sì kọ ìlà mẹ́ta fún àṣà kọ̀ọ̀kan tó ṣe pàtàkì fún ọ: ẹ̀yà kíkún, ẹ̀yà tí a dín kù, àti ibi tí a ti ń ṣe ìpinnu. Fi wọ́n sí ibì kan tí o lè kà wọ́n ní aago mẹ́fà láìṣí ohunkóhun. Nígbà náà ẹ̀yà rẹ tó ti rẹ̀ kò ní pinnu ohunkóhun. Ó kàn ń tẹ̀lé ìtọ́ni tí ẹni tó mọ ohun tó ń ṣe fi sílẹ̀.
Ìyẹn ni bí a ṣe ń la ọdún tó le já láìpàdánù àwọn àṣà tó ń mú ọ dára nínú rẹ̀. Kì í ṣe nípa fífẹ́ ẹ sí i ní Ọjọ́rú, ṣùgbọ́n nípa bíbéèrè díẹ̀ lọ́wọ́ Ọjọ́rú.
Àwọn orísun
- Perspectives on Psychological Science, Situational Strategies for Self-Control
- Primary Care Companion to The Journal of Clinical Psychiatry, Exercise for Mental Health
- Nature, Megastudies improve the impact of applied behavioural science