Àwọn ìmọ̀ràn kíákíá
- Kọ ìmọ̀lára náà sílẹ̀ kí o tó sọ ọ́.
- Wá ọ̀rọ̀ kan tí ó sún mọ́ òtítọ́ jù.
- Bẹ̀rẹ̀ ní kékeré pẹ̀lú ẹni tí ó láìléwu, tí ó sì ní inúrere.
Ẹnì kan tí o fẹ́ràn béèrè bí ara rẹ ṣe wà ní ti gidi, ọkàn rẹ sì di òfìfo. Kì í ṣe nítorí pé o kò ní ìmọ̀lára kankan. Ṣùgbọ́n nítorí pé kò sí ọ̀rọ̀ tí ó ti dúró de, kò sí ọ̀nà tí a ti mọ̀ sí láti fi ìmọ̀lára náà lélẹ̀. O sọ pé "ó dáa," tàbí "àárẹ̀ mú mi," tàbí o yí ọ̀rọ̀ padà, àǹfààní kékeré láti súnmọ́ ni sì kọjá.
Ọ̀pọ̀ ènìyàn ń gbé pẹ̀lú òfìfo yẹn. Ní ọ̀pọ̀ ìgbà, ó ń padà sí ilé tí wọ́n ti dàgbà. Bóyá a kì í kàn sọ̀rọ̀ nípa ìmọ̀lára níbi tí o ti wá. Bóyá "Inú mi bàjẹ́" ni a fi "Ara rẹ pé" pàdé, tàbí pẹ̀lú ìdákẹ́jẹ́ẹ́, tàbí pẹ̀lú iṣẹ́ láti ṣe. Bóyá àwọn òbí rẹ ń ru ẹrù tiwọn, wọn kò sì ní àyè láti kọ́ ọ ní ohun tí kò sí ẹni tí ó kọ́ àwọn. Kò sí ọ̀kan nínú ìwọ̀nyí tí ó túmọ̀ sí pé o ti bàjẹ́ tàbí pé o tutù. Ó túmọ̀ sí pé ọgbọ́n lásán kan wà tí a kò dá lẹ́kọ̀ọ́ rí, gẹ́gẹ́ bí ọmọ tí kò rí duru nínú ilé rí ṣe kò kàn kọ́ bí a ṣe ń lù ú.
Ìròyìn ayọ̀ náà hàn gbangba. Ọgbọ́n ni èyí, a sì lè kọ́ àwọn ọgbọ́n ní ọjọ́ orí èyíkéyìí.
Ìdí tí àwọn ọ̀rọ̀ kò fi ní jáde
Nígbà tí ìmọ̀lára bá dúró láìsọ fún ọ̀pọ̀ ọdún, ohun méjì máa ń ṣẹlẹ̀. Àkọ́kọ́ ni pé àkójọ ọ̀rọ̀ náà kò dàgbà rí. O lè ní ìmọ̀lára ohun wúwo kan nínú àyà rẹ láìní orúkọ kankan fún un, nítorí náà ó dúró gẹ́gẹ́ bí "búburú" tí kò ṣe kedere. Àwọn onímọ̀-ọkàn ní ọ̀rọ̀ kan fún ìṣòro gidi ti dídá àti ṣíṣàpèjúwe ìmọ̀lára: alexithymia. Ó wà lórí àtòjọ, ọ̀pọ̀ ènìyàn tí wọn kì yóò lo ọ̀rọ̀ yẹn rí sì ṣì mọ̀ ìrírí ti níní ìmọ̀lára ohun kan gidigidi láìní èdè kankan láti fi yí i ká.
Ohun kejì ni pé sísọ nípa ìmọ̀lára lè dàbí ohun tí kò láìléwu ní tòótọ́, tí ó ré kọjá kìkì àìbáramu. Bí ṣíṣí ọkàn payá bá mú kí a kọ ọ́ sílẹ̀ tàbí kí a fi ọ́ ṣẹ̀sín lẹ́ẹ̀kan rí, ara rẹ ti kọ́ ẹ̀kọ́ náà. Nítorí náà, kódà báyìí, pẹ̀lú àwọn ènìyàn tí wọn kì yóò ṣe bẹ́ẹ̀ láéláé, ìdágìrì àtijọ́ náà ń tanná. Ọ̀nà ọ̀fun rẹ á há. Wàá yí ọ̀rọ̀ padà. Ìhùwàsí yẹn bọ́gbọ́n mu lẹ́ẹ̀kan rí. Ó kàn kò wúlò fún ọ mọ́.
Owó gidi kan wà fún fífi í sílẹ̀ níbẹ̀. Ìwádìí tí ó dúró ṣinṣin so gbígbé ohun mì léraléra pọ̀ mọ́ másùnmáwo tí ó ga, àti mọ́ ìmọ̀lára ìdánìkanwà kódà nínú yàrá tí ó kún fún ènìyàn. Ìmọ̀lára náà kì í parẹ́ nígbà tí o bá gbé wọn mì. Wọ́n ń jó jáde ní ẹ̀gbẹ́, gẹ́gẹ́ bí ìbínú kúkúrú, ẹ̀dùn inú, ìjìnnà tí o kò lè ṣàlàyé fún àwọn ènìyàn tí ó sún mọ́ ọ jù.
Bẹ̀rẹ̀ nípa dídárúkọ rẹ̀ fún ara rẹ
Kí o tó sọ ọ̀rọ̀ kan fún ẹnikẹ́ni mìíràn, di ẹni tí ó dára díẹ̀ sí i ní dídárúkọ àwọn nǹkan nínú ọkàn. Apá yìí jẹ́ ìkọ̀kọ̀. Kò sí ẹni tí ń wò ọ́, kò sì sí ìdáhùn tí kò tọ̀nà.
Nígbà tí ohun kan bá rú sókè, gbìyànjú láti fi ọ̀rọ̀ kan sí i. Kì í ṣe ọ̀rọ̀ gígùn. Ọ̀rọ̀ kan. Ọgbẹ́ ọkàn. Ìbẹ̀rù. Ìtura. Àárẹ̀ ní ọ̀nà tí oorun kì yóò wò sàn. Àwọn oníṣègùn Cleveland Clinic tọ́ka sí pé kódà fífi ọ̀rọ̀ kan ṣoṣo sí i, bíi "ọgbẹ́ ọkàn" tàbí "ìbẹ̀rù," lè mú apá kan nínú ìgbóná ìmọ̀lára kúrò. O kò ní láti mú un tọ̀nà pátápátá. O kàn ń wá ọ̀rọ̀ tí ó sún mọ́ òtítọ́ jù.
Ìmọ̀-ìjìnlẹ̀ nípa ọpọlọ wà lábẹ́ èyí, ó sì ń fúnni níṣìírí. Nígbà tí àwọn olùwádìí ní UCLA mú kí àwọn ènìyàn fi ọ̀rọ̀ sàmì sí ìmọ̀lára kan, ibùdó ìdágìrì ọpọlọ, amygdala, dákẹ́, nígbà tí apá ọpọlọ tí ń ronú dáradára sì bẹ̀rẹ̀ iṣẹ́. Olórí olùwádìí náà, Matthew Lieberman, ṣàkópọ̀ rẹ̀ ní ṣókí: nígbà tí o bá fi ọ̀rọ̀ "ìbínú" mọ́ ọn, wàá rí ìdáhùn tí ó dín kù nínú amygdala. Dídárúkọ ìmọ̀lára kì í ṣe híhó ìbínú jáde. Ìṣe kékeré ni láti tu ara rẹ balẹ̀.
Bí kódà ọ̀rọ̀ kan bá le láti rí, ìyẹn jẹ́ ohun àdámọ́, ohun-èlò kan sì wà fún un. "Àyíká ìmọ̀lára," tí onímọ̀-ọkàn Gloria Willcox kọ́kọ́ ṣe ní 1982, ń fi ọ̀wọ́ ìmọ̀lára gbòòrò díẹ̀ sí àárín, ó sì tàn jáde sí àwọn tí ó ní pàtó sí i. O bẹ̀rẹ̀ pẹ̀lú èyí tí ó gbòòrò ("búburú"), lẹ́yìn náà o lọ síta títí tí o fi bọ́ sórí ohun tí ó jẹ́ òtítọ́ sí i ("fífi sílẹ̀ síta," "ìdojúrú," "ìtìjú"). Wá gbólóhùn náà, wàá sì rí àwọn ẹ̀dà tí a lè tẹ̀ jáde láàrin ìṣẹ́jú-àáyá díẹ̀. Fi ọ̀kan pamọ́ sórí fóònù rẹ. Àwọn kẹ̀kẹ́ ìdálẹ́kọ̀ọ́ ni, kò sì sí ìtìjú kankan nínú àwọn kẹ̀kẹ́ ìdálẹ́kọ̀ọ́.
Lẹ́yìn náà, ṣàdámọ̀ lórí bébà
Sísọ ìmọ̀lára sókè fún ènìyàn mìíràn ni irú èyí tí ó le jù. Má bẹ̀rẹ̀ níbẹ̀. Bẹ̀rẹ̀ níbi tí kò sí ẹni tí ó lè hùwà padà.
Kọ ọ́ sílẹ̀. Kì í ṣe ìwé àkọsílẹ̀ tí o ní láti tọ́jú títí láé, kìkì ìlà díẹ̀ nígbà tí ohun kan bá wà lórí rẹ. "Mo rí ara mi kékeré nínú ìpàdé yẹn, n kò sì mọ ìdí rẹ̀ pátápátá." "Ìbínú mi sí i pọ̀ ju bí ọ̀rọ̀ náà ṣe tọ́ sí lọ." Kíkọ ọ́ sílẹ̀ ń fún ọ ní ohun tí ìfọ̀rọ̀wérọ̀ kò lè fún ọ: àkókò láti ronú, láti ṣàtúnṣe, àti láti tún gbìyànjú títí tí àwọn ọ̀rọ̀ á fi bá a mu ní ti gidi. Susan David, onímọ̀-ọkàn ní Harvard Medical School, dámọ̀ràn fífẹ̀ àkójọ ọ̀rọ̀ ìmọ̀lára rẹ lọ mọ̀ọ́mọ̀, nítorí pé bí o ṣe lè dárúkọ ohun tí ń ṣẹlẹ̀ ní pàtó sí ni bí o ṣe lè pinnu ohun tí o ó ṣe nípa rẹ̀ dáadáa sí. "Másùnmáwo mú mi" àti "Ìjákulẹ̀ dé bá mi" ń béèrè fún ìdáhùn tí ó yàtọ̀ pátápátá. O kò lè yan èyí tí ó tọ̀nà bí ohun gbogbo bá kàn dà bíi "kò dáa."
Ṣe èyí fún ọ̀sẹ̀ díẹ̀ kí o tó yí ìfọ̀rọ̀wérọ̀ kan padà. O ń kọ́ iṣan náà ní ìkọ̀kọ̀ kí ó bàa wà níbẹ̀ nígbà tí o bá nílò rẹ̀ ní gbangba.
Sísọ ọ́ fún ẹni mìíràn
Nígbà tí o bá ti ṣetán láti sọ ọ́ sókè, jẹ́ kí àwọn ìgbìyànjú àkọ́kọ́ kéré. O kò ń fojú sun ìfọ̀rọ̀wérọ̀ ọkàn-sí-ọkàn. Gbólóhùn olóòótọ́ kan ni o ń fojú sun.
- Yan ìmọ̀lára tí kò wúwo àti ẹni tí ó láìléwu. Má fi ohun tí ó le jù nípa ìgbà èwe rẹ bẹ̀rẹ̀. Gbìyànjú "Fíìmù yẹn kàn mí ju bí mo ṣe rò lọ" pẹ̀lú ẹni tí ó ní inúrere. Jẹ́ kí èyí tí ó rọrùn kọ́kọ́ lọ dáadáa.
- Lo àpẹẹrẹ tí ó rọrùn. "Mo ní ìmọ̀lára ___ nípa ___." Òun nìyẹn. "Mo ní ìdààmú nípa ìrìnàjò náà." "Ọkàn mi dùn nígbà tí ètò náà yí padà tí kò sì sí ẹni tí ó sọ fún mi." Ó dún bí ohun ìpìlẹ̀ nítorí pé bẹ́ẹ̀ ni, ohun ìpìlẹ̀ sì ń ṣiṣẹ́.
- Dárúkọ àìnítùnú náà fúnra rẹ̀. Ó bọ́gbọ́n mu pátápátá láti sọ pé, "N kò dáadáa nínú èyí, nítorí náà fi sùúrù bá mi." Òtítọ́ yẹn ń ṣe iṣẹ́ méjì: ó ń dín ìdààmú tìrẹ kù, ó sì ń sọ fún ẹnì kejì láti wà pẹ̀lẹ́.
- Fi ohun tí ó jẹ́ òtítọ́ fún ọ bẹ̀rẹ̀, kì í ṣe ohun tí ó bàjẹ́ nínú wọn. "Mo rí ara mi bí ẹni tí a fi sílẹ̀ síta" dún yàtọ̀ gan-an sí "O fi mí sílẹ̀ síta." Àkọ́kọ́ ń ṣí ilẹ̀kùn. Èkejì máa ń bẹ̀rẹ̀ ìjà.
- A yọ̀ǹda fún ọ láti lo afárá tí a kọ. Ọ̀rọ̀-ránṣẹ́ tí ó sọ pé "Mo ti ń gbèrò láti sọ ohun kan fún ọ, ó sì rọrùn láti tẹ̀ ẹ́ jáde" kì í ṣe ẹ̀tàn. Ọ̀nà gidi ni láti wọlé.
Retí pé ó máa dàbí ohun tí kò gún régé. Ìmọ̀lára yẹn kì í ṣe àmì pé o ń ṣe é lọ́nà tí kò tọ́. Ìmọ̀lára gan-an ni ti ṣíṣe ohun tuntun, ó sì ń dínkù bí o ṣe ń ṣe é léraléra. Ìgbà àkọ́kọ́ ni yóò burú jù.
Ọ̀rọ̀ kan nípa àwọn ènìyàn tí o bá dàgbà
Ìrètí kan pàtó wà tí ó tọ́ sí mímú lọ́nà ìṣọ́ra: àlá ti níní ìfọ̀rọ̀wérọ̀ jíjinlẹ̀, tí ó kún fún ìmọ̀lára pẹ̀lú òbí tí kò lè ní i nígbà náà nígbẹ̀yìngbẹ́yín. Nígbà mìíràn, ó máa ń lọ lọ́nà tí ó lẹ́wà. Nígbà mìíràn, ẹni tí kò kọ́ èdè náà rí ṣì kò lè sọ ọ́, títẹ̀mọ́lẹ̀ sì kàn ń fi ọ́ sílẹ̀ ní ọgbẹ́ ọkàn lẹ́ẹ̀kansí.
Nítorí náà, wọlé pẹ̀lú ọwọ́ tí ó ṣí sílẹ̀. O lè jẹ́ olóòótọ́ láìnílò kí wọ́n bá ọ mu. "Mo fẹ́ràn rẹ, mo sì fẹ́ kí a ti sọ̀rọ̀ púpọ̀ sí i" jẹ́ ohun pípé, tí ó yẹ láti sọ, kódà bí ohun tí o gbà padà bá jẹ́ kìkì mími orí tí ó le. Ààlà wọn jẹ́ nípa ìtàn tiwọn tí kò tíì parí, kì í ṣe nípa iyì rẹ. Ìtòsí tí o ń wá kò sì sinmi lé wọn. O lè kọ́ ọ pẹ̀lú ẹni-kejì, ọ̀rẹ́, ẹ̀gbọ́n tàbí àbúrò, àti ìdílé tí o yàn tí ìwọ fúnra rẹ dá.
Ìgbà tí o ó pe ìrànlọ́wọ́ wọlé
Apá kan nínú èyí jinlẹ̀ ju bí àdámọ̀ nìkan ṣe lè dé lọ. Bí gbígbìyànjú láti ní ìmọ̀lára tàbí láti dárúkọ ìmọ̀lára rẹ bá mú ìpayà, ìdákúdájú, tàbí ìgbì ìrántí tí ó lè lù ọ́ palẹ̀ jáde, ìyẹn jẹ́ àmì láti ṣe iṣẹ́ yìí pẹ̀lú ẹni tí a kọ́, kì í ṣe nìkan. Oníṣègùn-ọpọlọ lè ràn ọ́ lọ́wọ́ láti kọ́ èdè ìmọ̀lára ní ìyára tí ó dàbí ohun tí ó láìléwu, pàápàá bí ìdákẹ́jẹ́ẹ́ nínú ìdílé rẹ bá wá pẹ̀lú ohunkóhun tí ó ń dẹ́rùbà ni tàbí tí ó ń pa ni lára. Àwọn ọ̀nà bíi ìtọ́jú-ọpọlọ nípasẹ̀ ìfọ̀rọ̀wérọ̀ ni a kọ́ fún èyí gan-an, wíwá ọ̀kan sì jẹ́ ìgbésẹ̀ tí ó lágbára, kì í ṣe èyí tí ó lẹ.
O kọ́ láti dákẹ́ nítorí pé, lẹ́ẹ̀kan rí, ìdákẹ́jẹ́ẹ́ pa ọ́ mọ́ láìléwu. Ọgbọ́n ni ìyẹn nígbà náà. A yọ̀ǹda fún ọ láti kọ́ ohun tuntun báyìí, ọ̀rọ̀ olóòótọ́ kan lẹ́ẹ̀kọ̀ọ̀kan, pẹ̀lú àwọn ènìyàn tí wọ́n fẹ́ gbọ́ ọ.
Àwọn Orísun
- Cleveland Clinic, Emotions: How To Express What You Feel
- Cleveland Clinic, How To Use a Feelings Wheel
- UCLA Health, Putting Feelings Into Words Produces Therapeutic Effects in the Brain
- Harvard Business Review, 3 Ways to Better Understand Your Emotions