Ètò náà ṣẹ̀ṣẹ̀ yípadà níwájú gbogbo ènìyàn. Ọjọ́ náà ṣí, owó ìnáwó padà ní ọ̀nà mìíràn, oníbàárà sọ ohun tí kò sí ẹni tí ó múra fún. Ènìyàn mẹ́fà tí ó yí tábìlì ká ń ṣe ìṣirò kan náà jẹ́ẹ́: báwo ni ọ̀rọ̀ yìí ṣe yẹ kí ó dà mí láàmú tó?
Wọ́n ń wo yíká láti mọ̀, lọ́pọ̀ ìgbà, ìwọ ni wọ́n ń wò. Kì í ṣe nítorí ipò rẹ. Nítorí pé o dà bí ìdáhùn tí ó yára jùlọ tí ó wà nípa bí ọ̀rọ̀ náà ṣe burú tó ní tòótọ́.
Apá tí ó wúlò nìyí. Ohun tí wọ́n ń kà kì í ṣe ipò inú rẹ, tí wọn kò lè rí. Ohun mẹ́rin ni tí wọ́n lè rí àti gbọ́, gbogbo mẹ́rẹ̀ẹ̀rin sì ni o lè ṣe ní mọ̀ọ́mọ̀, kò sì sí ìkankan nínú wọn tí ó béèrè pé kí ọkàn rẹ balẹ̀ ní àkókò náà. Ìbalẹ̀ ọkàn dára jù, ó sì máa ń dé lẹ́yìn. Àwọn àmì mẹ́rin náà ń ṣiṣẹ́ ní ọjọ́ náà gan-an.
Kí ni ó ń mú kí ẹnìkan dà bí ẹni tí ọkàn rẹ̀ balẹ̀ nígbà tí ètò ṣẹ̀ṣẹ̀ yípadà?
Ohun mẹ́rin, ní ètò yìí: ìyára ọ̀rọ̀ rẹ, bóyá ọwọ́ rẹ dúró jẹ́ẹ́, bóyá o parí àwọn gbólóhùn rẹ, àti bí o ṣe pẹ́ tó kí o tó dáhùn. Yàrá kan ń ka gbogbo mẹ́rẹ̀ẹ̀rin láàrin nǹkan bí ìṣẹ́jú àáyá mẹ́wàá, ó sì fẹ́rẹ̀ẹ́ jẹ́ pé kì í yẹ ìpinnu náà wò lẹ́yìn náà.
Kì í ṣe ẹ̀tàn tí a ń ṣe sí àwọn èèyàn. Cameron Anderson àti Gavin Kilduff rí i pé àwọn tí ìwà àṣẹ pọ̀ nínú wọn jùlọ ni ẹgbẹ́ ara wọn, àwọn olùwòye ìta àti àwọn òṣìṣẹ́ ìwádìí náà ka sí ẹni tí ó mọṣẹ́ jùlọ, kódà lẹ́yìn tí a ti ka agbára wọn gidi sí, àti pé àwọn ìdíwọ̀n yẹn tẹ̀lé bí wọ́n ṣe ń ṣe àwọn ohun tí ojú rí tí yàrá ń kà sí ìmọ̀ṣẹ́ tó. Àwọn àmì yẹn ti ń pinnu nǹkan tẹ́lẹ̀, ní gbogbo ọjọ́, nínú gbogbo ìpàdé tí o bá lọ. Ìyàn kan ṣoṣo tí ó wà níwájú rẹ ni bóyá kí o ṣe wọ́n ní mọ̀ọ́mọ̀ tàbí kí o fi wọ́n sílẹ̀ fún ohunkóhun tí ìjayà rẹ bá yàn.
Ẹ̀dà òtítọ́ ti ìmọ̀ràn náà nìyí: ṣe àwọn àmì mẹ́rin náà kí o sì wà lótìítọ́. Àwọn àmì tí kò ní nǹkan lẹ́yìn wọn ń ra ìpàdé kan fún ọ, wọ́n sì ń ná ọ ní mẹ́rin tí ó tẹ̀lé.
Ìyára wo ni kí n máa fi sọ̀rọ̀?
Nǹkan bí ìdá mẹ́rin lọ́ra ju bí ó ti dà bí àdánidá ní àkókò yẹn lọ, nítorí àkókò yẹn gan-an ni ìyára àdánidá rẹ kò tọ́. Lábẹ́ ẹrù, ọ̀rọ̀ ń yára kí o tó ṣàkíyèsí, yàrá sì ń gbọ́ ìyára bí ìkánjú, èyí tí ó ń kà sí ìpayà.
Ìyára ni àmì olórí. Rọra a, ọ̀pọ̀ nínú àwọn yòókù yóò sì tẹ̀lé e. Àwọn gbólóhùn rẹ yóò parí. Èémí rẹ yóò sọ̀ kalẹ̀ kúrò ní orí àyà rẹ. Ọwọ́ rẹ yóò dúró jẹ́ẹ́, nítorí ara rẹ kò tún ń gbìyànjú láti bá ẹnu rẹ mu. Ọ̀pá kan ṣoṣo nìyẹn dípò mẹ́rin, èyí sì ni gbogbo ohun tí ẹnikẹ́ni lè kojú ní òwúrọ̀ tí ó le.
Ẹ̀dà tí ó ṣeé lò kì í ṣe “sọ̀rọ̀ lọ́ra,” èyí tí ó ń mú ohùn àjèjì, tí a ṣọ́ra jù, tí kò sí ẹni tí ó gbà á gbọ́. Ó ni kí o fi àmì ìdáwọ́dúró síbi tí o ì bá ti fi àmì ìdẹ̀ṣẹ̀ sí. Àwọn gbólóhùn kúkúrú ní ìyára rẹ tí ó wọ́pọ̀ ń dá ipa kan náà bí ọ̀rọ̀ lọ́ra láìsí eré ìtàgé kankan. “Ọjọ́ náà ti yípadà. A mọ ìdí rẹ̀. Màá ní ètò tuntun ní ọjọ́ Àbámẹ́ta” ń dún bí ọ̀rọ̀ ẹni tí ọkàn rẹ̀ balẹ̀. Ọ̀rọ̀ kan náà bí gbólóhùn gígùn kan pẹ̀lú ọ̀rọ̀ ìsopọ̀ mẹ́ta nínú rẹ̀ kì í dún bẹ́ẹ̀.
Kí ni kí n fi ọwọ́ mi ṣe?
Gbé wọn sí ibì kan kí o sì fi wọ́n sílẹ̀ níbẹ̀. Pẹrẹsẹ lórí tábìlì, tí a ká pọ̀ jẹ́ẹ́, tàbí tí ó di kálámù tí o kò ń tẹ̀ mú. Ìsúnkì ni ohun àkọ́kọ́ tí yàrá ń kíyèsí, nítorí ojú ẹ̀gbẹ́ ń kíyèsí ìṣíkiri kí ẹnikẹ́ni tó lóye ọ̀rọ̀ kan.
Àwọn àmì tí ó yẹ kí a pa ni àwọn tí ń tún ara wọn ṣe: títẹ kálámù, yíyí òrùka, yíyí fóònù, fífi ọwọ́ bọ irun. Àwọn ìsúnkì tí ń ṣàlàyé ohun tí o ń sọ dára, wọ́n sì máa ń ràn ọ́ lọ́wọ́ lọ́pọ̀ ìgbà. Àwọn ìsúnkì kéékèèké tí a ń tún ṣe tí kò ní ìsopọ̀ pẹ̀lú ọ̀rọ̀ rẹ ni ohun tí ó ń dà bí ìjayà, nítorí ìyẹn gan-an ni wọ́n jẹ́, ara tí ń tú agbára tí kò ní ìlò jáde.
Ìlànà kan náà ń darí òpin gbólóhùn. Jẹ́ kí ọ̀rọ̀ mẹ́ta rẹ tí ó gbẹ̀yìn sọ̀ kalẹ̀ dípò kí o gbé wọn sókè. Òpin tí ó gbé sókè ń sọ àsọjáde di ìbéèrè fún ìfọwọ́sí, nínú yàrá tí a ṣẹ̀ṣẹ̀ ṣe ìyàlẹ́nu fún sì ni ìbéèrè fún ìfọwọ́sí jẹ́ ohun tí kò sí ẹni tí ó fẹ́ gbọ́ lẹ́nu ẹni tí wọ́n ń kà.
Èyí sì mú àmì kẹta wá, èyí tí kò sí ẹni tí ó ronú láti ṣàyẹ̀wò: parí gbólóhùn tí o bẹ̀rẹ̀. Lábẹ́ ìdààmú, ọ̀pọ̀ wa máa ń jẹ́ kí ọ̀rọ̀ wọn rọ̀ dànù, tàbí kí wọ́n yí èrò padà ní àárín tí wọ́n sì fi ti àkọ́kọ́ sílẹ̀ láìparí. Yàrá ń gbọ́ gbólóhùn tí a kọ̀ sílẹ̀ bí ẹni tí ó ń sọ ipò rẹ̀ nù, ó sì ń gbọ́ mẹ́ta nínú wọn bí ẹni tí kò mọ ohun tí ó ń rò. Bí o bá rí ara rẹ tí o ń bẹ̀rẹ̀ lẹ́ẹ̀kejì, dúró, mú ìdádúró kékeré, kí o sì sọ gbólóhùn kíkún kan dípò. Kíkún ju ọgbọ́n lọ nígbà gbogbo nínú yàrá tí a ṣẹ̀ṣẹ̀ ṣe ìyàlẹ́nu fún.
Kí ni ó dé tí dídúró fún ìṣẹ́jú àáyá kan kí a tó dáhùn fi ń ṣiṣẹ́?
Nítorí pé ó ya ìdáhùn rẹ sọ́tọ̀ kúrò lára ìdáhùn ojijì rẹ, yàrá sì lè gbọ́ ìyàtọ̀ náà. Mú ìdádúró kan ní gbogbo ìgbà, títí kan lórí àwọn ìbéèrè tí ó rọrùn, kí ìdádúró náà má bàa di àmì pé ìbéèrè yìí pàtó le.
Ẹ̀rọ gidi wà lábẹ́ rẹ̀. Onímọ̀ nípa iṣan ọpọlọ ní Yale, Amy Arnsten, ti lo ọ̀pọ̀ ọdún láti ya àwòrán ohun tí ń ṣẹlẹ̀ lábẹ́ másùnmáwo líle tí a kò lè darí. Prefrontal cortex, apá tí ó lọ́ra tí ó sì ń ronú jinlẹ̀ tí o fi ń wọn àṣàyàn tí o sì fi ń yan ọ̀rọ̀, máa ń dákẹ́ díẹ̀, nígbà tí àwọn iṣan tí ó yára tí ó sì ti wà tipẹ́ ń pariwo sí i. Nítorí náà, ohun àkọ́kọ́ tí o fẹ́ sọ nínú ìyàlẹ́nu ni apá ọpọlọ rẹ tí kò yẹ jùlọ láti sọ̀rọ̀ ń mú jáde. Ìdádúró kì í ṣe àṣàyàn ẹwà. Ó jẹ́ àlàfo tí ìdájọ́ rẹ ti ń padà wọ yàrá náà.
Ra ìdádúró náà pẹ̀lú ìlà tí o ti pèsè sílẹ̀ nígbà tí o bá nílò rẹ̀. “Fún mi ní ìṣẹ́jú àáyá kan lórí ìyẹn.” “Jẹ́ kí n wò ó dáadáa kí n tó dáhùn.” Ó fẹ́rẹ̀ẹ́ jẹ́ pé kò sí ohun kan nínú ọjọ́ iṣẹ́ tí ó nílò ìdáhùn ojú ẹsẹ̀ ní tòótọ́, àwọn tí ó sì dà bí ẹni tí ó ní ìdáhùn ojú ẹsẹ̀ máa ń lo ọ̀kan lára àwọn ìlà wọ̀nyí ní ọ̀nà tí ó rọ̀ tó bẹ́ẹ̀ tí o kò lè gbọ́ ọ.
Ìdádúró náà ń ṣe iṣẹ́ kejì tí ó tọ́ láti mọ̀. Ó ń fi ìyára lélẹ̀ fún gbogbo ẹlòmíràn. Nínú yàrá tí a ṣẹ̀ṣẹ̀ ṣe ìyàlẹ́nu fún, ẹni àkọ́kọ́ tí ó bá dáhùn ni ó ń fi ìyára ìjíròrò tí ó tẹ̀lé lélẹ̀, yàrá tí ó sì ń sáré ń ṣe ìpinnu tí ó burú ju yàrá kan náà tí ó ń lọ ní ìyára tí ó bójú mu lọ. Ẹnìkan tí ó mú ìṣẹ́jú àáyá kan tí ojú rí kí ó tó sọ̀rọ̀ ń fún gbogbo ẹlòmíràn ní àyè láti ronú kí wọ́n tó sọ̀rọ̀, èyí tí ó sábà máa ń wúlò fún àbájáde ju ohunkóhun tí ìwọ fẹ́ sọ lọ.
Ṣé mo lè kọ́ èyí kí n tó nílò rẹ̀?
Bẹ́ẹ̀ ni, kì í sì í ṣe nípa ṣíṣe àdánwò ìpàdé ni jùlọ. Gbogbo àmì mẹ́rẹ̀ẹ̀rin dá lórí ara, ìdí tí ara kì í fi í ru sókè lábẹ́ ẹrù sì ni pé ara náà ti mọ́ ẹrù.
Ìdí nìyí tí eré ìdárayá fi wà nínú ọ̀rọ̀ nípa ìwà-níbì dípò nínú ọ̀rọ̀ ìlera ọ̀tọ̀. Ẹni tí ara rẹ̀ ti mọ́ eré ìdárayá ti pàdé ìlù ọkàn tí ó yára àti èémí kúkúrú níbi tí kò ti ṣe pàtàkì, nítorí náà ìmọ̀lára náà máa ń dé bí ohun tí ó mọ̀ dípò bí ìsọfúnni. Ìtọ́ni Harvard Business Review fún àwọn tí ń ṣiṣẹ́ lábẹ́ másùnmáwo bẹ̀rẹ̀ ní ibi kan náà: mú ara balẹ̀ ní àkọ́kọ́, kí o sì retí pé ìrònú yóò padà lẹ́yìn. Olùdásílẹ̀ KEEP CALM kojú ìdààmú iṣẹ́ ọdún ogún nípa eré ìdárayá lápá kan, ó sì ń ṣàpèjúwe rẹ̀ bí ọ̀kan lára àwọn ọ̀nà tí ó gbà gbé ẹrù náà dípò ohun tí ó ṣe láti gbà padà lẹ́yìn rẹ̀. Ka ara sí ohun èlò fún ọdún mẹ́wàá tí ó le.
Àdánwò tí ó ràn ni ó kéré tí ó sì ṣe kedere. Yan ìpàdé rẹ tí ó tẹ̀lé tí kò ṣe pàtàkì, kí o sì ṣe àmì kan ṣoṣo: ìdádúró kan ṣáájú gbogbo ìdáhùn, tàbí àmì ìdáwọ́dúró dípò àmì ìdẹ̀ṣẹ̀. Ọ̀kan lẹ́ẹ̀kan, ní àwọn ọjọ́ tí kò ṣe pàtàkì, kí ọjọ́ tí ó bá ṣe pàtàkì má bàa jẹ́ ìgbìyànjú àkọ́kọ́.
Kí ni ẹni tí ọkàn rẹ̀ balẹ̀ ń ṣe ní tòótọ́
Kò sí ẹni tí ọkàn rẹ̀ balẹ̀ nínú yàrá náà. Ẹni tí ó ń dà bí ẹni tí ó dúró ṣinṣin ń ṣe ohun mẹ́rin tí ojú rí nígbà tí ọkàn rẹ̀ ń ṣe ohunkóhun tí ó ń ṣe, mímọ̀ ìyẹn sì ni ohun tí ó mú kí èyí wà fún ọ lónìí, kí o tó ní ìmọ̀lára tuntun kankan.
Eré gígùn kan tún wà níbí, òun sì ni ìdí tí ó fi tọ́ láti kọ́ èyí dípò ṣíṣe ẹ̀tàn. Ẹni tí ó dúró ṣinṣin jùlọ nínú yàrá líle sábà máa ń jẹ́ ẹni tí ó ṣì dúró ní òpin ọdún mẹ́wàá. Kì í ṣe nítorí pé ó fẹ́ ẹ ní díẹ̀ tàbí kí ó ṣiṣẹ́ díẹ̀, ṣùgbọ́n nítorí pé ìpayà wọ́n, ó sì san díẹ̀ nínú rẹ̀, ìpàdé lẹ́yìn ìpàdé, fún ogún ọdún. Ìyẹn jẹ́ àǹfààní lórí àwọn tí wọ́n ń ṣiṣẹ́ kára gẹ́gẹ́ bí ìwọ.
Ìyára, ọwọ́, gbólóhùn tí a parí, ìdádúró kan. Ṣe wọ́n ní ọjọ́ Ìṣẹ́gun lásán títí wọn yóò fi sú ọ, wọn yóò sì wà níbẹ̀ ní òwúrọ̀ tí ètò bá yípadà níwájú gbogbo ènìyàn.
Àwọn Orísun
- PubMed, Why do dominant personalities attain influence in face-to-face groups? The competence-signaling effects of trait dominance
- Nature Reviews Neuroscience, Stress signalling pathways that impair prefrontal cortex structure and function
- Harvard Business Review, How to Regain Your Composure in Stressful Situations