Ohùn rẹ ni apá tí ó yára jù láti tún ṣe nínú gbogbo ìhùwàsí rẹ. Ìdúró ara máa ń gba ọ̀sẹ̀ pípẹ́ kí ó tó yí padà, àwọn ọ̀rọ̀ tí o mọ̀ máa ń gba ọdún, ìtàn tí o sì ń sọ fún ara rẹ nípa àwọn yàrá ńlá máa ń gba àkókò tí ó ju àwọn méjèèjì lọ. Ṣùgbọ́n èémí máa ń yí padà ní bí ìṣẹ́jú-àáyá mẹ́rin, ohùn rẹ sì máa ń tẹ̀lé e lẹ́sẹ̀kẹsẹ̀.
Ìyẹn wúlò, nítorí ohùn náà ni ohun àkọ́kọ́ tí ó máa ń mì nígbà tí ọ̀rọ̀ bá le. O ń dáhùn ìbéèrè tí o fẹ́ dáhùn, níwájú àwọn ènìyàn tí èrò wọn ṣe pàtàkì, ní àárín rẹ̀ ni o gbọ́ ọ: ó tínrín ju ti àtẹ̀yìnwá lọ, ó yára jù, ó sì jókòó ga nínú ọ̀fun rẹ ju bí ó ti wà ní ọ̀nà àbáwọlé ní ìṣẹ́jú márùn-ún sẹ́yìn. Nísisìyí ara rẹ ni o ń gbọ́ dípò ìbéèrè náà, ìyẹn ni ibi tí owó ti ń lọ. Kò sí ọ̀kan nínú ìwọ̀nyí tí í ṣe ìṣòro ẹ̀rù tí ìgboyà nìkan lè yanjú. Ọ̀nà mímí ni, ohun ẹ̀rọ ni, àwọn ohun ẹ̀rọ sì ní àtúnṣe tí o lè fi ṣe àdánwò.
Kí ni ó mú kí ohùn rẹ gòkè kí ó sì tínrín nígbà ìnira?
Nítorí mímí rẹ gòkè wọ inú àyà rẹ ó sì kúrú, ìpèsè afẹ́fẹ́ kúkúrú tí ó gòkè sì máa ń fún ọ ní ohùn kúkúrú tí ó gòkè. Bí ohùn ṣe ga kì í ṣe ìròyìn nípa ìwà rẹ. Ìròyìn ni nípa ibi tí o ti ń mí.
Ohun tí ó ń ná ọ máa ń fara hàn ní ẹ̀gbẹ́ àwọn tí ń gbọ́. Nínú iṣẹ́ tí a gbé kalẹ̀ ní Speech Prosody 2018, àwọn olùgbọ́ méjìdínlógún ṣe ìdíwọ̀n àwọn gbólóhùn tí a gbasilẹ̀ láti mọ bí olùsọ̀rọ̀ ṣe dá lójú tó, ìwádìí ohùn náà sì fi hàn pé àwọn gbólóhùn tí wọ́n gbọ́ bí ẹni tí kò dá lójú ní ohùn gíga ju àwọn tí wọ́n gbọ́ bí ẹni tí ó dá lójú lọ. Bí ohùn ṣe ga jẹ́ ọ̀kan lára àwọn nǹkan tí olùgbọ́ ń kà, yálà ẹnikẹ́ni nínú yín mọ̀ ọ́ tàbí bẹ́ẹ̀ kọ́.
Nítorí náà o lè jẹ́ ẹni tí ó tọ̀nà pátápátá, tí ó múra sílẹ̀ dáadáa, tí ọkàn rẹ sì balẹ̀ nípa ọ̀rọ̀ náà, síbẹ̀ kí wọ́n dá ọ lẹ́jọ́ ní apá kan nípa ohùn tí o kò tilẹ̀ mọ̀ pé o ń mú jáde. Ìyẹn ni gbogbo owó rẹ̀. Kì í ṣe ìṣòro ìwà, ìṣòro afẹ́fẹ́ ni.
Ìhìn rere náà wà níbi tí àmì náà ti ń wá. Ohùn ń tẹ̀lé èémí, kì í ṣe ẹ̀rù, ìyẹn sì jẹ́ oríire, nítorí èémí ni èyí tí ọwọ́ rẹ lè tẹ̀. O kò lè pinnu láti má ní ìnira mọ́ ní ìṣẹ́jú-àáyá mẹ́rin kí o tó dáhùn, o kò sì nílò rẹ̀. Ohun tí o lè yí padà ni ohun tí ìhà rẹ ń ṣe ní àkókò yẹn, ohùn rẹ yóò sì bá wọn rìn.
Ọ̀nà tí ó yára jù láti mú ohùn rẹ dúró kí o tó sọ̀rọ̀?
Tú afẹ́fẹ́ inú àyà rẹ dànù kí o tó sọ ọ̀rọ̀ àkọ́kọ́, kí o sì sọ̀rọ̀ bí èémí ṣe ń jáde. Àyà tí ó kún máa ń ti ohùn gòkè kò sì ní fi ààyè sílẹ̀ fún ọ, nítorí náà mímí jáde ní àkọ́kọ́ ni ohun tí ń dá ohùn padà síbi tí ó ti máa ń gbé.
Ṣe é bí ìṣíkiri kan ṣoṣo. Mí jáde jù bí ó ti yẹ lọ, jẹ́ kí èémí tí ó tẹ̀lé e sọ̀kalẹ̀ dé ìsàlẹ̀ kí ìsàlẹ̀ ìhà lè fẹ̀ dípò kí orí àyà gòkè, kí o sì bẹ̀rẹ̀ ọ̀rọ̀ ní àárín bí èémí náà ṣe ń jáde. Ọ̀rọ̀ mẹ́ta tàbí mẹ́rin àkọ́kọ́ ni ó gbé ìtòlẹ́sẹẹsẹ fún gbogbo ohun tí ó tẹ̀lé wọn, ìdí nìyẹn tí èyí fi tọ́ sí ṣíṣe ní ìṣẹ́jú-àáyá méjì kí o tó dáhùn dípò ní ìṣẹ́jú mẹ́wàá kí ìpàdé tó bẹ̀rẹ̀.
Àtìlẹ́yìn ṣe pàtàkì bí ibi tí o gbé ohùn sí. National Institute on Deafness and Other Communication Disorders ṣàpèjúwe bí àwọn awọ ohùn ṣe ń kán papọ̀ nígbà tí afẹ́fẹ́ láti inú ẹ̀dọ̀fóró bá ń fẹ́ kọjá wọn, ìmọ̀ràn rẹ̀ sì ni pé kí o fi èémí jíjìn ti ohùn rẹ lẹ́yìn dípò gbígbé ara lé ọ̀fun nìkan. Ó tún sọ pé sísọ̀rọ̀ sókè jù àti gbígbìyànjú láti sọ̀rọ̀ ju ariwo lọ jẹ́ ìnira fún ohùn. Ohùn tí a ń tì láti ọ̀fun nítorí pé èémí ti tán ń ṣe ohun kan ṣoṣo tí ojú-ìwé yẹn sọ pé kí o má ṣe.
Ǹjẹ́ mímí pẹ̀lẹ́pẹ̀lẹ́ ń yí ohunkóhun padà nítòótọ́?
Bẹ́ẹ̀ ni, ipa rẹ̀ sì jẹ́ ti ara kì í ṣe ọ̀rọ̀ ìgbàgbọ́. Àyẹ̀wò kan nínú Frontiers in Human Neuroscience tí ó ṣàyẹ̀wò mímí pẹ̀lẹ́pẹ̀lẹ́, tí ó sábà máa ń kéré sí èémí mẹ́wàá ní ìṣẹ́jú kan, rí àwọn ìyípadà tí ó bára mu nínú ara títí kan ìlọsíwájú nínú ìyàtọ̀ ìlù ọkàn, pẹ̀lú ìròyìn ìtura, ìsinmi àti ìmọ́lẹ̀ ọkàn tí ó pọ̀ sí i àti ìdínkù nínú àwọn àmì ìdààmú.
Kà á dáadáa, nítorí apá tí ó wúlò jù rọrùn láti fò. Ìmọ́lẹ̀ ọkàn pọ̀ sí i. Èyí kì í ṣe ohun tí ń mú oorun wá, kì í sì í ṣe ètò ìsinmi tí a yà láti inú ohun èlò oorun. Ohun èlò kan náà ni tí elére ìdárayá ń lò láàrín iṣẹ́, ìdí nìyẹn tí ó fi wà fún ọjọ́ iṣẹ́ dípò òpin ọjọ́ iṣẹ́.
Ní ṣíṣe, o kò nílò ìṣẹ́jú mẹ́wàá. Èémí pẹ̀lẹ́ mẹ́ta tàbí mẹ́rin ní ọ̀nà àbáwọlé, pẹ̀lú èémí jíjáde tí ó gùn ju èémí wíwọlé lọ, tó láti yí ibi tí ohùn rẹ jókòó sí padà kí o tó gba ẹnu-ọ̀nà wọlé. Àwọn ipa tí ó bára mu jù nínú àyẹ̀wò náà kóra jọ ní èémí mẹ́fà ní ìṣẹ́jú kan, èyí tí ó fẹ́rẹ̀ẹ́ jẹ́ ìṣẹ́jú-àáyá márùn-ún wọlé àti ìṣẹ́jú-àáyá márùn-ún jáde, ó sì rọrùn láti mú un fún ìṣẹ́jú kan láìka.
Kí ni o ó ṣe bí ohùn rẹ bá mì ní àárín gbólóhùn?
Dúró ní kọ́mà tí ó tẹ̀lé e, mí jáde, kí o sì bẹ̀rẹ̀ gbólóhùn tí ó kàn ní ìsàlẹ̀ àti pẹ̀lẹ́. Má tì í kọjá, nítorí títì ni ó ń mú ohùn tínrín pariwo kí ó sì tínrín sí i dípò kí ó dúró gbọn-in.
Ìgbàpadà rọrùn bí o bá fún ara rẹ ní ibi tí o lè balẹ̀ sí. Kúrú àwọn gbólóhùn rẹ. Gbólóhùn gígùn jẹ́ ìrìn àjò gígùn lórí afẹ́fẹ́ tí o kò ní mọ́, gbólóhùn àfikún kọ̀ọ̀kan sì jẹ́ àǹfààní mìíràn láti tán afẹ́fẹ́ kí o sì fà mọ́ ọ̀fun. Àwọn gbólóhùn kúkúrú ń jẹ́ kí o mí ní òpin wọn, ibẹ̀ ni mímí kò sì ti hàn sí ẹnikẹ́ni.
Omi ń ṣèrànwọ́ ní ọ̀nà ẹ̀rọ, kì í ṣe ní ọ̀nà ìdán, nítorí náà pa díẹ̀ mọ́ ọ̀dọ̀ rẹ. Má sì sọ ohunkóhun nípa rẹ̀. Àforíjì fún ohùn rẹ ń fún yàrá náà ní nǹkan láti tẹ́tí sí tí ọ̀pọ̀ wọn kò tilẹ̀ ṣe àkíyèsí, àtúnṣe náà sì ń fún wọn ní ìmọ̀ tí ó pọ̀ ju mímì náà fúnra rẹ̀.
Báwo ni o ṣe lè kọ́ ọ kí ó lè wà ní ọjọ́ náà?
Ṣe àdánwò rẹ̀ lábẹ́ ẹrù, kì í ṣe nínú ìdákẹ́rọ́rọ́. Ọ̀nà mímí tí o kọ́ ní tábìlì ìdákẹ́ nìkan jẹ́ ọ̀nà tí o kò dán wò rí lòdì sí ohun tí ó wà fún, ọjọ́ tí o bá sì nílò rẹ̀ kì í ṣe ọjọ́ láti wádìí.
Ẹrù tí ó rọrùn jù láti rí ni ti ara. Ẹnikẹ́ni tí ó ń ṣe eré ìmárale ti pàdé èémí yìí ní òkè ìsapá líle, níbi tí yíyàn ti wà láàrín èémí ìsàlẹ̀ tí a ń darí àti àyà tí ó ń sá lọ kúrò lọ́wọ́ rẹ. Èémí kan náà ni àpilẹ̀kọ yìí ń béèrè pé kí o wá, tí a pàdé níbi tí ìnira ti jẹ́ ti ara nìkan. Ara jẹ́ ìpìlẹ̀ fún ìfẹ́ ọkàn dípò ọ̀rọ̀ ìlera ọ̀tọ̀, èyí sì jẹ́ ọ̀kan lára àwọn ibi tí ìsopọ̀ náà ti hàn kedere: èémí kan náà, ètò kan náà, àdánwò tí ó dára jù. Olùdásílẹ̀ KEEP CALM fi eré ìmárale ṣe àkóso ogún ọdún tí ó fi ń kọ́ iṣẹ́ rẹ̀, àríyànjiyàn fún un níbí sì jẹ́ ohun èlò fún ẹ̀wádún líle dípò ìtọ́jú ara nìkan.
Àdánwò kejì ni sísọ jáde sókè. Sọ gbólóhùn ìbẹ̀rẹ̀ rẹ ní ohùn kíkún, ní ìdúró, ní ẹ̀ẹ̀mẹta, kí ìpè tàbí yàrá náà tó dé. Kì í ṣe gbogbo rẹ̀. Gbólóhùn àkọ́kọ́ ni, nítorí ìyẹn ni ó ń gbé ohùn tí ìwọ yóò gbé ìyókù ìpàdé náà nínú rẹ̀ kalẹ̀.
Ohùn tí o lè lò fún ogún ọdún
Èròngbà gbogbo èyí kì í ṣe láti dún gbayì lẹ́ẹ̀kan ṣoṣo. Ó jẹ́ pé o ní ìpinnu láti máa béèrè fún nǹkan nínú àwọn yàrá tí ó ṣe pàtàkì, ohùn tí ó dúró gbọn-in lábẹ́ ìnira sì ni ohun tí ó jẹ́ kí ìyẹn ṣeé fara dà ní ìwọ̀n tí o gbèrò láti ṣe é.
Mí jáde kí o tó sọ ọ̀rọ̀ àkọ́kọ́. Mí ní ìsàlẹ̀. Sọ̀rọ̀ bí èémí ṣe ń jáde. Ìwà mẹ́ta, kò sí ọ̀kan nínú wọn tí ó béèrè pé kí o ní ìgboyà ju bí o ti ní lọ, gbogbo wọn sì ń ṣiṣẹ́ ní ọjọ́ Ìṣẹ́gun nígbà tí àárẹ̀ bá mú ọ. Fi wọ́n sínú ara rẹ, ìfẹ́ ọkàn rẹ yóò sì dẹ́kun kíkó ohun tí o nílò láti fi sọ ọ́ jáde lọ́wọ́ rẹ, ìyẹn túmọ̀ sí pé o lè lọ líle sí i fún àkókò gígùn dípò kí o lọ pẹ̀lú ìṣọ́ra fún èrè kékeré.
Àwọn orísun
- Speech Prosody 2018, Predicting confidence and doubt in accented speakers: Human perception and machine learning experiments
- Frontiers in Human Neuroscience, How Breath-Control Can Change Your Life: A Systematic Review on Psycho-Physiological Correlates of Slow Breathing
- National Institute on Deafness and Other Communication Disorders, Taking Care of Your Voice