Ìpè náà kù ní ìṣẹ́jú mọ́kànlá. Àwọn tí ó wà nínú rẹ̀ kò tíì pàdé rẹ lójúkojú rí, ó sì ṣeé ṣe kí wọ́n má pàdé rẹ láéláé, nítorí náà ẹ̀dà rẹ kan ṣoṣo tí wọ́n máa ní ni onígun mẹ́rin lórí kọ̀ǹpútà, pẹ̀lú ohùn tí a ti fún pọ̀ díẹ̀. Ìyẹn kéré ju yàrá gidi lọ, ó sì jẹ́ ọ̀nà tí o lè kọ́ dáadáa gan-an.
Ọ̀pọ̀ ìmọ̀ràn lórí èyí máa ń dá lórí ohun èlò. Ra àtùpà òrùka, gbé kámẹ́rà sókè, ṣe àtúnṣe pẹpẹ tó wà lẹ́yìn rẹ. Gbogbo ìyẹn ràn ọ́ lọ́wọ́ díẹ̀, kò sí ìkankan nínú wọn tí ìdánilójú ti ń wá. Ìdánilójú lórí kámẹ́rà ni a fi ohun tí ohùn rẹ ń ṣe ní òpin gbólóhùn kọ́, ibi tí ojú rẹ ń lọ ní ìṣẹ́jú àáyá mẹ́wàá àkọ́kọ́, àti bí ó ṣe rọrùn fún ọ láti fi ìdákẹ́rọ́rọ́ sílẹ̀. Àwọn wọ̀nyí kò ná owó, wọ́n ń ṣiṣẹ́ lórí kọ̀ǹpútà yòówù, tí o bá sì ti ní wọn o lè wọ ìpàdé fídíò bí o ṣe ń wọ yàrá gidi, èyí tí í ṣe àǹfààní gidi ní ọdún mẹ́wàá tí ọ̀pọ̀ ìpàdé pàtàkì ti di onígun mẹ́rin.
Kí ni ó dé tí ìdánilójú rẹ fi dín kù lórí kámẹ́rà ju lójúkojú lọ?
Nítorí pé ọ̀nà náà ń mú ọ̀pọ̀ nínú ìtàn ohùn rẹ kúrò, àwọn èèyàn sì ń dá ohun tí ó ṣẹ́ kù lẹ́jọ́ bí ẹni pé ìwọ ni. Yàrá kò lè ya agbọ̀rọ̀sọ tí a kò gbọ́ dáadáa sọ́tọ̀ kúrò lára ẹni tí ọ̀rọ̀ rẹ̀ kò ní ẹ̀rí, nítorí náà ohùn rẹ máa ń di apá kan àwíjàre rẹ jẹ́ẹ́jẹ́.
Ẹ̀rí tààrà wà fún ìyẹn. Àwọn olùwádìí Eryn Newman àti Norbert Schwarz gbé àwọn ọ̀rọ̀ kan náà àti ìfọ̀rọ̀wánilẹ́nuwò rédíò kan náà kalẹ̀ ní ohùn tí ó mọ́ àti ohùn tí kò mọ́, wọ́n sì ní kí àwọn èèyàn dá ìwádìí náà àti olùwádìí náà lẹ́jọ́. Bí ohun tí ó wà nínú rẹ̀ tilẹ̀ jẹ́ ẹyọ kan náà, ohùn tí kò dára mú kí àwọn olùgbọ́ ka ọ̀rọ̀ náà sí ohun tí kò dára, kí wọ́n ka agbọ̀rọ̀sọ náà sí ẹni tí ọgbọ́n rẹ̀ kéré tí ó sì kéré sí ìfẹ́, kí wọ́n sì ka ìwádìí náà fúnra rẹ̀ sí ohun tí kò ṣe pàtàkì. Ọ̀nà tí ó gbà ni ìrọ̀rùn ìgbọ́rọ̀yé: nígbà tí nǹkan bá le láti gbà sínú, àwọn èèyàn kì í fi ọkàn tán an, wọn kò sì mọ̀ pé ohùn ni àwọn ń dá lẹ́jọ́ dípò ọ̀rọ̀ náà.
Ìyẹn tọ́ sí ìṣẹ́jú mẹ́wàá ti ìmúrasílẹ̀, lẹ́ẹ̀kan ṣoṣo. Mú gbohùngbohùn wá sún ju ìdérí kọ̀ǹpútà lọ, mú àwọn ojú tí ó le àti ariwo àfẹ́fẹ́ kúrò, kí o sì dáwọ́ ìjà pẹ̀lú yàrá tí ohunkóhun ń ṣiṣẹ́ nínú rẹ̀ dúró. National Institute on Deafness and Other Communication Disorders sọ ohun kan náà láti ìhà kejì: gbígbìyànjú láti sọ̀rọ̀ ju ariwo lọ jẹ́ ọ̀kan lára àwọn ọ̀nà tí ó dájú láti fa ìnira fún ohùn. Yíyọ ariwo kúrò rọrùn ju gbígbé ohùn ga ju u lọ, ó sì ń dùn sí etí ẹni tí ó wà ní ìhà kejì.
Kí ni ohùn rẹ gbọ́dọ̀ ṣe ní ìṣẹ́jú àáyá mẹ́wàá àkọ́kọ́?
Jẹ́ kí ọ̀rọ̀ mẹ́ta tí ó gbẹ̀yìn sọ̀ kalẹ̀, kí o sì dín ìyára gbogbo rẹ̀ kù ní nǹkan bí ìdá mẹ́rin. Gbólóhùn tí ó gbé sókè ní òpin ń bèèrè ìbéèrè, bí gbólóhùn àkọ́kọ́ rẹ bá sì ń béèrè ìbéèrè nípa ara rẹ̀, gbogbo ohun tí ó tẹ̀lé e ni a ó fi wé ìbéèrè yẹn.
Sísọ ọ̀rọ̀ kalẹ̀ ni ìṣe tí ó rọrùn jùlọ láti gbé lọ nínú àpilẹ̀kọ yìí. Sọ orúkọ rẹ, ipò rẹ àti ìlà kan lórí ìdí tí o fi wà níbẹ̀, kí o sì jẹ́ kí ọ̀kọ̀ọ̀kan wọn parí ní pẹrẹsẹ dípò gbígbé sókè. Fífúnpọ̀ ń tẹ ohùn pẹrẹsẹ, nítorí náà ìsọ̀kalẹ̀ kékeré tí ìwọ ì bá lò nínú yàrá gbọ́dọ̀ pọ̀ sí i díẹ̀ níbí kí ó lè yè nínú ìrìnàjò náà.
Lẹ́yìn náà, dín ìyára kù. Kì í ṣe kí o rọ̀ dẹ̀dẹ̀, kìkì tó bẹ́ẹ̀ tí àwọn ọ̀rọ̀ yóò ní etí. Lórí ìpè, ìwọ tún ń bá ìdádúró ìṣẹ́jú àáyá díẹ̀ jà, ìyára tí ó dín kù sì ń fún etí gbogbo ẹlòmíràn ní àyè láti bá ọ mu dípò kí ó jẹ́ ìṣẹ́ fún wọn. Ìlọ́ra ni ohun tí àwọn èèyàn ń gbọ́ bí ìdánilójú. Ìyára ni ohun tí àwọn èèyàn ń gbọ́ bí ìjayà, kódà nígbà tí ìtara nìkan ni.
Ṣé kí n wo ojú kámẹ́rà ni tàbí kí n wo àwọn ojú?
Kámẹ́rà fún gbólóhùn àkọ́kọ́ rẹ àti ti ìkẹyìn, àwọn ojú láàrin wọn. Àwọn àkókò méjì yẹn ni ìfojúkojú ti ń ṣiṣẹ́ rẹ̀, dídi kámẹ́rà mú fún gbogbo ìpè sì ni ohun tí ń sọ ènìyàn di akéde ìròyìn.
Ohun tí ó wà lábẹ́ rẹ̀ rọrùn. Wíwo kámẹ́rà nìkan ni ọ̀nà láti dàbí ẹni tí ó ń wo ẹnikẹ́ni, ibi méjì tí ó ṣe pàtàkì sì ni ìbẹ̀rẹ̀, níbi tí yàrá ti pinnu bí wọ́n yóò ṣe gbà ọ́, àti ìparí, níbi tí ìpinnu máa ń jókòó. Láàrin wọn, o nílò láti rí àwọn èèyàn ní tòótọ́, nítorí kíka ojú ni ọ̀nà tí o fi ń mọ̀ bóyá kí o rọra, kí o jinlẹ̀ sí i, tàbí kí o dáwọ́ dúró.
Gbé fèrèsé tí àwọn ojú wà nínú rẹ̀ sí abẹ́ kámẹ́rà tààrà kí ìyípadà náà lè kéré. Bí o bá sì ń pín ìṣàfihàn rẹ, sọ ìlà tí ó gbẹ̀yìn nínú apá kọ̀ọ̀kan sí kámẹ́rà dípò sí ìṣàfihàn náà. Àwọn ojú ewé rẹ kò nílò ìdálójú.
Kí ni ó dé tí gbogbo èèyàn fi ń sọ̀rọ̀ lórí ara wọn nínú ìpè?
Nítorí pé ìjíròrò ènìyàn máa ń yíra padà ní ìdá kan nínú ìṣẹ́jú àáyá, ìdádúró yòówù tí ó bá wà nínú ọ̀nà náà sì ń bọ́ sínú àyè yẹn. Ìforíkorí náà jẹ́ ohun tí ó ní í ṣe pẹ̀lú ìsopọ̀ náà, kì í ṣe àṣìṣe ìdájọ́ rẹ tàbí ti ẹlòmíràn.
Àkókò náà kúrú ju bí ọ̀pọ̀ èèyàn ṣe rò lọ. Àpẹẹrẹ àgbáyé ti èdè mẹ́wàá, tí a yẹ̀ wò nínú Proceedings of the National Academy of Sciences, fi hàn pé ìyípadà ọ̀rọ̀ láàrin àwọn olùsọ̀rọ̀ jọra ní ọ̀nà tí ó yani lẹ́nu, pẹ̀lú àlàfo àpapọ̀ èdè kọ̀ọ̀kan láàrin ìgbà tí olùsọ̀rọ̀ kan parí àti ìgbà tí èkejì bẹ̀rẹ̀ tí ó bọ́ sínú ìdá mẹ́rin ìṣẹ́jú àáyá ti àpapọ̀ gbogbo àwọn èdè náà. Ọ̀kọ̀ọ̀kan àwọn ìyípadà yẹn gbà pé àwọn èèyàn méjèèjì gbọ́ òpin gbólóhùn ní ìṣẹ́jú kan náà. Lórí ìpè, bẹ́ẹ̀ kọ́.
Nítorí náà, kọ́ àlàfo náà sínú rẹ̀ ní mọ̀ọ́mọ̀. Parí, kí o sì fi ìṣẹ́jú àáyá kíkún ti ìdákẹ́rọ́rọ́ sílẹ̀ kí o tó rò pé a ti dá ọ lóhùn tán. Nígbà tí ẹ̀yin méjèèjì bá bẹ̀rẹ̀ lẹ́ẹ̀kan náà, ẹ má ṣe fà sẹ́yìn papọ̀: “Máa lọ” tí o sì dúró ní tòótọ́ yára ju àwọn ìgbà méjì ti àforíjì ara ẹni lọ. Lórí ìpè tí ìwọ ń darí, dárúkọ ẹni tí o fẹ́ kí ó sọ̀rọ̀ tẹ̀lé, nítorí ìyípadà àdánidá tí yàrá ì bá ti ṣe fún ọ ni ohun gan-an tí ọ̀nà náà bàjẹ́.
Báwo ni màá ṣe yẹra fún dídà bí ìgi nígbà tí mo ń ṣe gbogbo èyí?
Sún ní mọ̀ọ́mọ̀ dípò kí o dúró jẹ́ẹ́. Dídà bí ìgi ń wá láti ara dídi ara ẹni mú, èyí tí ó ń ṣẹlẹ̀ nígbà tí ẹnìkan bá ń ṣọ́ ara rẹ̀, nítorí náà fún ara rẹ ní ìsúnkì méjì tàbí mẹ́ta tí ó gbà, kí o sì dáwọ́ ṣíṣọ́ ìyókù dúró.
Jẹ́ kí ọwọ́ rẹ wà nínú àwòrán, kí o sì jẹ́ kí wọ́n ṣiṣẹ́. Ọwọ́ tí a fi pamọ́ ń dà bí ìfarapamọ́, àwọn ìsúnkì kékeré tí ìwọ ì bá lò kọjá tábìlì sì ń yè nínú fífúnpọ̀ ju ìrísí ojú lọ. Jókòó jìnnà tó bẹ́ẹ̀ tí èjìká rẹ yóò wà nínú àwòrán. Ojú tí ó kún gbogbo àwòrán kò fi ohunkóhun sílẹ̀ fún olùwò àyàfi ihò awọ ara.
Àtúnṣe tí ó tóbi jùlọ ni kí o dáwọ́ wíwo ara rẹ dúró. Fi ìwò-ara-ẹni pamọ́ ní kété tí ìpè bá bẹ̀rẹ̀. Kò sí ẹni tí ó ti ṣe dáadáa rí nígbà tí ó ń ṣe ìdánwò tí kò dáwọ́ dúró lórí irun ojú ara rẹ̀, ẹ̀dà rẹ tí ó ń bá àwọn èèyàn sọ̀rọ̀ dípò bá dígí sì ni èyí tí ó ń dà bí ẹni tí ó ní ìdánilójú.
Ìṣẹ́jú àáyá ọgọ́ta kí o tó ṣí gbohùngbohùn
O kò nílò ìlànà gígùn. O nílò èémí ìjáde kan, gbólóhùn kan àti àyẹ̀wò kan.
Mí jáde pátápátá kí o tó sọ ọ̀rọ̀ àkọ́kọ́ rẹ, nítorí ẹ̀dọ̀fóró tí ó kún ń ti ohùn sókè. Pinnu gbólóhùn kan tí o wá sọ, kí ó lè jẹ́ pé bí ìpè náà bá wó lulẹ̀ di ìròyìn ipò lásán, ìwọ ṣì sọ ọ́. Lẹ́yìn náà, ṣàyẹ̀wò pé ìmọ́lẹ̀ wà lójú rẹ àti pé gbohùngbohùn sún ju ìdérí lọ. Ìyẹn ni gbogbo rẹ̀, ó gba ìṣẹ́jú kan, ó sì ni ìyàtọ̀ láàrin jíjẹ́ onígun mẹ́rin tí wọ́n ń mì orí sí àti jíjẹ́ ẹni tí wọ́n ń béèrè èrò rẹ̀ lórí ìpè. Ṣe é kí gbogbo ìpè pàtàkì tó bẹ̀rẹ̀, fún ọdún mẹ́wàá tí ń bọ̀, ìkórajọ rẹ̀ yóò sì tọ́jú ara rẹ̀.
Àwọn Orísun
- USC Today, The quality of audio influences whether you believe what you hear
- Proceedings of the National Academy of Sciences, Universals and cultural variation in turn-taking in conversation
- National Institute on Deafness and Other Communication Disorders, Taking Care of Your Voice