O wà nínú àkókò iṣẹ́ tó dára jù lọ tí o ti ṣe rí. Nǹkan tí o ń kọ́ jẹ́ òtítọ́, ó ń lọ síwájú, àti pé fún ìgbà àkọ́kọ́ agbára tí o lò ń hàn nínú àbájáde tí àwọn ẹlòmíràn lè fojú rí. Èyí tọ́ sí níní, ó sì tọ́ sí ṣíṣọ́, kò sí ohunkóhun nísàlẹ̀ tó ń bẹ̀ ọ́ pé kí o fẹ́ ẹ díẹ̀ sí i.
Lẹ́yìn náà ẹnìkan ṣe àwàdà ní àsè alẹ́ nípa bí ó ti ṣòro tó láti bá ọ sọ̀rọ̀ láìpẹ́ yìí, gbogbo ènìyàn rẹ́rìn-ín, ìwọ sì ti ronú nípa rẹ̀ ní ẹ̀ẹ̀mẹta láti ìgbà náà.
Àwàdà náà jẹ́ ìsọfúnni. Kì í ṣe ìdájọ́ lórí ìwà rẹ, kì í sì í ṣe àmì pé góńgó rẹ tóbi jù. Àmì ni pé àwọn ènìyàn tó yí ọ ká ti bẹ̀rẹ̀ sí í rí àfiyèsí rẹ bí nǹkan tí a kò lè gbẹ́kẹ̀ lé, èyí tí ó yàtọ̀ sí ìṣòro ṣíṣe iṣẹ́ púpọ̀, tí ó sì ní ojútùú mìíràn. Iṣẹ́ púpọ̀ jẹ́ ìṣòro àkójọ àkókò, àkókò rẹ sì kún ní tòótọ́ nísinsìnyí. Àfiyèsí tí a kò lè gbẹ́kẹ̀ lé jẹ́ ìṣòro ètò, a sì máa ń yanjú ìṣòro ètò lórí bébà ní bíi ogún ìṣẹ́jú.
Kí ló dé tí àwọn ènìyàn fi ń sọ pé n kì í sí nígbà tí mo ṣì ń fún wọn ní àkókò?
Nítorí pé àfiyèsí ni wọ́n ń díwọ̀n, kì í ṣe wákàtí. Ẹni tó jókòó nínú yàrá pẹ̀lú fóònù lọ́wọ́ dà bí ẹni tí kò sí níbẹ̀ lójú àwọn yòókù, nítorí náà àwọn wákàtí tí o lò ní ìdajì ìwàníbẹ̀ kì í kà bí àkókò tí ẹ jọ lò, wọ́n sì ń kà sí ọ ní ẹ̀ṣẹ̀ ní ìdákẹ́jẹ́ẹ́.
Ìwà náà wọ́pọ̀ gan-an, ìdí nìyẹn tó fi ń yọ́ wọ àwọn ènìyàn tó lágbára lára. Pew Research Center rí i pé ìdá mọ́kàndínlọ́gọ́rùn-ún nínú ọgọ́rùn-ún àwọn tó ní fóònù ti lo fóònù wọn nínú ìpàdé àwùjọ tó ṣẹ̀ṣẹ̀ kọjá tí wọ́n lọ, àti pé ìdá méjìlélọ́gọ́rin nínú ọgọ́rùn-ún àwọn àgbàlagbà sọ pé lílo fóònù ní irú àyè bẹ́ẹ̀ máa ń ba ìjíròrò jẹ́ nígbà gbogbo tàbí lẹ́ẹ̀kọ̀ọ̀kan. Ka àwọn nọ́ńbà méjèèjì yìí pọ̀. Ó fẹ́rẹ̀ẹ́ jẹ́ gbogbo ènìyàn ló ń ṣe é, ó sì fẹ́rẹ̀ẹ́ jẹ́ gbogbo ènìyàn ló ń kíyèsí i nígbà tí a bá ṣe é sí wọn.
Ìwádìí kan náà rí i pé ọ̀pọ̀ nínú lílo fóònù náà ń ṣiṣẹ́ fún àwùjọ gan-an: pípín fọ́tò, wíwá nǹkan tó jáde nínú ìjíròrò náà. Nítorí náà ojútùú kì í ṣe òfin mímọ́ nípa ẹ̀rọ, ẹnikẹ́ni tó bá sì sọ fún ọ pé kí o gbé fóònù sílẹ̀ pátápátá ń yanjú ìṣòro tó kéré ju èyí tí o ní lọ. Ojútùú náà ni pípinnu, ṣáájú àkókò, àwọn wákàtí pàtó tí kò ní pín, kí o sì mú kí àwọn wákàtí náà má pín ní tòótọ́ dípò kí o kàn mú gbogbo wọn sunwọ̀n díẹ̀.
Báwo ni mo ṣe lè wà nítòsí àwọn ènìyàn láìsọ iṣẹ́ di ọ̀lẹ?
Dínkù àdéhùn rẹ kí o sì pa àwọn tó kù mọ́ ní kíkún. Alẹ́ méjì lóṣù níbi tí o ti wà pátápátá ju alẹ́ mẹ́fà tí o wà ní ìdajì lọ, ẹ̀yà kíkún náà sì gba alẹ́ mẹ́rin díẹ̀ lọ́wọ́ rẹ.
Ìyẹn ni pàṣípààrọ̀ tí ó fẹ́rẹ̀ẹ́ jẹ́ pé kò sí ẹni tó ń fi lọ ẹni tó ní ìfẹ́ àṣeyọrí, nítorí pé ọ̀pọ̀ ìmọ̀ràn lórí ọ̀rọ̀ yìí ni a kọ fún ẹni tí a ń bẹ̀ pé kí ó ṣiṣẹ́ díẹ̀. Ìwọ kọ́ nìyẹn. A ń bẹ̀ ọ́ pé kí o dáwọ́ fífi àfiyèsí tó dí wọ̀n sí ori àdéhùn ìdajì tó ń pọ̀ sí i, èyí tí í ṣe ètò tó ń mú ohun tó burú jù nínú méjèèjì jáde: iṣẹ́ kò rí àfiyèsí rẹ ní kíkún, bẹ́ẹ̀ ni kò sí ẹnikẹ́ni mìíràn tó rí i.
Ìgbésẹ̀ mẹ́ta ló máa mú un dá. Dárúkọ ènìyàn méjì tí wọ́n máa gba wákàtí rẹ pátápátá lóṣù yìí, ní orúkọ, ní kíkọ sílẹ̀. Fi àkókò wọn tí kò ní yí padà sínú kàlẹ́ńdà kí ọjọ́ ìparí iṣẹ́ tó wọlé, nítorí pé ọjọ́ ìparí náà máa gba ohunkóhun tó bá kù, yóò sì gbà á láì bèèrè. Lẹ́yìn náà pa àkókò náà mọ́ pẹ̀lú fóònù rẹ nínú yàrá mìíràn, èyí tó jẹ́ nǹkan kékeré tó ń ṣe ó fẹ́rẹ̀ẹ́ jẹ́ gbogbo iṣẹ́ náà, nítorí pé fóònù ni ohun kan ṣoṣo nínú yàrá tó ń mú kí o dà bí ẹni tí kò sí nígbà tí o wà níbẹ̀.
Harvard Study of Adult Development ti ń tọ ẹgbẹ́ kan náà lẹ́yìn láti 1938, ohun tí ó ń tẹ̀síwájú láti ròyìn ni pé àjọṣepọ̀ tímọ́tímọ́, ju owó tàbí òkìkí lọ, ni ohun tó ń mú kí ènìyàn láyọ̀ ní gbogbo ìgbésí ayé wọn. Fi àsè alẹ́ tí kò ní yí padà sí ipò tí o ti fi oorun àti eré ìdárayá sí: bí ìpìlẹ̀ tí ọ̀nà jíjìn dá lé, kì í ṣe bí ẹ̀bùn fún ṣíṣe iṣẹ́ tán.
Kí ni mo máa sọ ní tòótọ́ nígbà tí mo bá fẹ́ dáàbò bo àwọn wákàtí náà?
Sọ ohun tí àwọn wákàtí náà wà fún, kí o sì fúnni ní àyànfẹ́ mìíràn tó ní ọjọ́ pàtó. “Mo ti bọ́ sínú iṣẹ́ títí di ọjọ́ kẹrìnlá. Ọjọ́bọ̀ ọjọ́ kẹrìndínlógún, oúnjẹ alẹ́, tèmi ni ọ́” jẹ́ gbólóhùn tí àwọn ènìyàn gbà, nítorí pé ó dárúkọ òpin, ó sì fún wọn ní nǹkan pàtó dípò àforíjìn.
Ohun tí kò ṣiṣẹ́ ni ẹ̀yà tí kò ṣe kedere. “Nǹkan pọ̀ jù lọ́wọ́ báyìí” kò ní ọjọ́ òpin nínú, nítorí náà ẹni náà gbọ́ ọ bí ìsúnkù tí kò ní òpin. Sísọnù kí o sì wá ṣàlàyé púpọ̀ lẹ́yìn náà burú jù, nítorí pé àlàyé náà dé lẹ́yìn tí wọ́n ti dín ìrètí wọn kù nípa rẹ.
Gbólóhùn méjì mìíràn tó yẹ kí o ní ní ìmúrasílẹ̀. Nígbà tí o kò lè gba iṣẹ́ kan: “Mo fẹ́ ṣe é dáadáa, n kò sì lè ṣe é dáadáa lóṣù yìí. Bèèrè lọ́wọ́ mi lẹ́ẹ̀kan sí i ní Oṣù Kẹwàá, èmi yóò sì sọ bẹ́ẹ̀ ni.” Nígbà tí wọ́n bá bá ọ nínú ohun tí àpilẹ̀kọ yìí ń sọ nípa rẹ̀: “Òtítọ́ ni, mo ti wà ní ìdajì níbí. Gbé fóònù rẹ sílẹ̀, èmi yóò sì gbé tèmi sí ilé ìdáná.” Sísọ ọ́ jáde kò ná ọ ní nǹkan kan, ó sì ń tún ojú tí wọ́n fi ń wò ọ́ ṣe lẹ́sẹ̀kẹsẹ̀.
Báwo ni mo ṣe lè wà fún àwọn ènìyàn nígbà tí n kò ní alẹ́ kankan ní tòótọ́?
Ná ipò rẹ dípò àkókò rẹ. Ìfihàn ẹnìkan kan, gbólóhùn ìyìn pàtó kan níwájú àwọn tó ń pinnu ọdún ẹnìkan, wákàtí kan nínú ọgbọ́n tí wọ́n ń san owó fún ọ lórí rẹ̀: kò sí ọ̀kan nínú ìwọ̀nyí tó nílò alẹ́ kan, gbogbo wọn sì ń wọlé jinlẹ̀ ju oúnjẹ alẹ́ tí ọkàn rẹ kò sí níbẹ̀ lọ.
Èyí ni apá tí ó fẹ́rẹ̀ẹ́ jẹ́ pé kò sí ẹni tó ń sọ fún ẹni tó ń ṣiṣẹ́ púpọ̀, ìdí sì nìyẹn tí ìmọ̀ràn nípa iṣẹ́ àti ìgbésí ayé fi ń tàsé àwọn ènìyàn bí ìwọ. O kò lè ṣe wákàtí tuntun ní ìdámẹ́rin ọdún yìí. Ohun tí o lè ṣe ni láti ná owó kan tí o ti ń kójọ tí o kò sì fọwọ́ kàn. Ṣíṣiṣẹ́ takuntakun ń rà ipò fún ọ. Ipò máa ń ná ní ìṣẹ́jú àáyá. Alẹ́ kì í ṣe bẹ́ẹ̀.
Ìwà mẹ́rin ló bá àárọ̀ Ọjọ́rú kan mu.
- Gbígbé ènìyàn ró dípò kíkọ́ wọn lásán. Olùkọ́ni máa ń bá ọ sọ̀rọ̀. Olùgbéni ró máa ń pe orúkọ rẹ nínú yàrá tí o kò sí. Ọ̀pọ̀ ènìyàn kò mọ̀ pé ìyàtọ̀ wà, Catalyst sì sọ ọ́ láìjẹ̀gbẹ̀: kíkọ́ni ṣe pàtàkì, ṣùgbọ́n fúnra rẹ̀ kò tó láti gbé àwọn obìnrin ga, ìjàfẹ́tọ̀ọ́ láti ọ̀dọ̀ ẹni tó ní ipa ni ohun tó ń tẹ́ ọ̀nà pẹrẹsẹ.
- Yíyin ènìyàn ní gbangba, ní pàtó. Ìyìn tí kò ní ìdí jẹ́ ariwo lásán. Dídárúkọ ohun tí ẹnìkan ṣe ní tòótọ́, níwájú ẹni tí èrò rẹ̀ ṣe pàtàkì fún wọn, jẹ́ ìṣẹ̀lẹ̀ ńlá nínú iṣẹ́ wọn, ó sì ná ọ ní gbólóhùn kan péré.
- Ṣíṣe ìfihàn tí o bá lè ti pa mọ́ fún ara rẹ, tí a fi ránṣẹ́ ní ìlà méjì ní àárọ̀ Ọjọ́rú, tí o ti bèèrè lọ́wọ́ àwọn méjèèjì tẹ́lẹ̀.
- Fífi ọgbọ́n tí wọ́n ń san owó fún ọ lórí rẹ̀ ṣe ìrànlọ́wọ́, kì í ṣe wákàtí rẹ nìkan. Wákàtí kan nínú ohun tí o mọ̀ jù lọ tọ́ sí ọjọ́ kan ìrànlọ́wọ́ lásán, èyí sì ni ẹ̀yà tí o lè ná lọ́wọ́lọ́wọ́ báyìí.
Olùdásílẹ̀ KEEP CALM fi èyí sẹ́gbẹ̀ẹ́ iṣẹ́ àṣekára àti ìtura ọkàn dípò lẹ́yìn wọn. Nínú ìtàn tirẹ̀, ó ń wá àǹfààní nígbà gbogbo láti kọ́ni, tọ́ni, gbani nímọ̀ràn, gbé ni ró, yin ni àti láti jà fún àwọn tó wà ní àyíká rẹ̀, ní gbogbo ọ̀nà tí ó ń gòkè dípò kí ó dúró títí ó fi dé ibi tó ń lọ, ó sì sọ pé àtìlẹyìn tó padà sí òun jẹ́ ìlọ́po mẹ́wàá ohun tí òun fi sí i. Ìyẹn ni ìrírí tirẹ̀ nínú ogún ọdún tirẹ̀, kì í ṣe ìwọ̀n tí ẹnikẹ́ni lè ṣe ìlérí fún ọ.
Kí ló yẹ kí n ṣe tí ẹni tí mò ń sọnù lójú rẹ̀ bá ń gbé pẹ̀lú mi?
Nígbà náà àkókò wọn ni ó kọ́kọ́ wọ inú kàlẹ́ńdà, òun sì ni ohun ìkẹyìn tí a gbà láàyè láti yí padà. Ẹni tó ń gbé pẹ̀lú ìfẹ́ àṣeyọrí rẹ ti ń ru apá kan nínú owó rẹ̀ tẹ́lẹ̀, nítorí náà wọ́n gba àwọn wákàtí tí kò sí ẹlòmíràn tó lè gbìyànjú láti gbà.
Nǹkan méjì ló máa mú un jẹ́ òtítọ́ dípò ìmọ̀lára lásán. Sọ ohun tí ìsáré iṣẹ́ náà jẹ́ àti ìgbà tó máa parí, pẹ̀lú ọjọ́ pàtó, lẹ́yìn náà bọ̀wọ̀ fún ọjọ́ náà tàbí kí o tún un bá wọn sọ̀rọ̀ jáde kí ó tó dé. Kí o sì bèèrè ohun tí wọ́n fẹ́ kí àwọn wákàtí náà jẹ́ dípò kí o rò ó lásán, nítorí pé ìdáhùn náà máa ń kéré, ó sì máa ń pàtó ju bí o ti rò lọ: oúnjẹ alẹ́ kan láìsí fóònù, tàbí gbígbé àwọn ọmọ lọ sí ilé ìwé ní Ọjọ́rú, tàbí kí wọ́n kàn mọ àwọn alẹ́ tí o máa wà nílé.
Ẹ̀yà èyí tó máa wà fún ogún ọdún
Kò sí ọ̀kan nínú ìwọ̀nyí tó jẹ́ ohun ìdíwọ́. Àdéhùn tó dín tí a pa mọ́ ní kíkún yára ju àdéhùn púpọ̀ tí a pa mọ́ ní ìdajì lọ, nítorí pé ìdajì ìwàníbẹ̀ ń gba àwọn wákàtí rẹ láì fún ọ ní èrè kankan, àti nítorí pé àwọn tó bá gba àfiyèsí rẹ ní tòótọ́ ni wọ́n máa sọ òtítọ́ fún ọ, tí wọ́n máa fún ọ ní àǹfààní tó ń bọ̀, tí wọ́n sì máa mú kí ìdámẹ́rin ọdún tó burú ṣeé fara dà.
Nítorí náà kọ orúkọ méjì náà sílẹ̀. Fi àkókò wọn sínú kàlẹ́ńdà kí ọjọ́ ìparí tó wọlé. Ná ipò rẹ lórí ẹnìkan lọ́sọ̀ọ̀sẹ̀, nítorí pé ó bá àyè kékeré mu, ó sì ń bí sí i. Lẹ́yìn náà padà sí iṣẹ́, kí o sì lépa rẹ̀ takuntakun, pẹ̀lú apá ìgbésí ayé rẹ tó ń mú kí iṣẹ́ náà ṣeé ṣe tí ó ṣì wà pípé ní ọdún kẹwàá.
Àwọn orísun
- Pew Research Center, Americans' Views on Mobile Etiquette
- Harvard Gazette, Good genes are nice, but joy is better
- Catalyst, Build Effective Workplace Sponsorship and Mentoring Programs