Ẹ̀yà rẹ kan wà tí àwọn ènìyàn ń gbẹ́kẹ̀lé pẹ̀lú àwọn ìbéèrè tó tóbi jù, kì í sì í ṣe ẹ̀yà tó mọ ohun gbogbo. Ẹni tó ṣe kedere nípa etí ohun tí ó mọ̀ ni. Ẹni náà ni wọ́n máa tún bèèrè lọ́wọ́ rẹ̀, tí wọ́n máa fún ní iṣẹ́ tó le jù, tí wọ́n sì máa gbà gbọ́ ní ọjọ́ tí ìdáhùn bá ṣe pàtàkì ní tòótọ́.
Ìṣẹ̀lẹ̀ tó ń kọ́ ọ jẹ́ kékeré, ó sì máa ń ta ọ́ díẹ̀. Ẹnìkan àgbà bèèrè nǹkan pàtó lọ́wọ́ rẹ, o kò ní i ní tòótọ́, ìdákẹ́ náà sì ti pé ìṣẹ́jú àáyá méjì. Ohun tí o bá ṣe ní ìṣẹ́jú àáyá mẹ́wàá tó ń bọ̀ tọ́ ju ìdáhùn náà fúnra rẹ̀ lọ, nítorí pé gbogbo ẹni tó wà lórí tábìlì náà ti mọ̀ pé kò sí ẹni tó ń gbé gbogbo nọ́ńbà sínú orí rẹ̀. Ohun tí yàrá náà ń ṣàyẹ̀wò kì í ṣe bóyá o ní gbogbo nọ́ńbà, bí kò ṣe bóyá ìgbẹ́kẹ̀lé ara rẹ bá òtítọ́ mu. Ṣe èyí ní mímọ́ ní ẹ̀ẹ̀mejì, bẹ́ẹ̀ ni rẹ máa bẹ̀rẹ̀ sí í ní ìtumọ̀.
Kí ni o máa sọ nígbà tí o kò mọ ìdáhùn nínú ìpàdé?
Sọ nǹkan mẹ́ta, ní ètò yìí: ohun tí o mọ̀, ohun tí o kò mọ̀, àti ìgbà tí o máa ní ìyókù. “N kò ní nọ́ńbà yẹn. Mo mọ̀ pé ìlọsíwájú ń gòkè láti oṣù dé oṣù. Èmi yóò fi nọ́ńbà náà ránṣẹ́ sí ọ ní aago mẹ́rin.”
Ètò náà ni ọgbọ́n náà. Bíbẹ̀rẹ̀ pẹ̀lú ohun tí o mọ̀ ń fi ọ́ sí ipò ẹni tó ti ń fiyèsí, nítorí náà àlàfo náà dé bí ààlà lórí ìmọ̀ tòótọ́ dípò bí ìkòfò. Dídárúkọ àlàfo náà kedere, nínú gbólóhùn kúkúrú kan, ń dá kíkó rẹ̀ dúró. Àkókò tó wà ní ìparí sì ni ó ń yí gbogbo rẹ̀ padà láti àìtó sí ètò, èyí sì ni apá kan ṣoṣo tí yàrá náà máa rántí ní Ọjọ́ Ẹtì.
Òfin méjì ló ń mú kí ó ṣiṣẹ́. Ṣe kedere nípa àlàfo náà: “N kò ní ìpín àgbègbè” lágbára, “N kò tíì mọ gbogbo rẹ̀ dáadáa” jẹ́ ìkùukùu tó ń pe àwọn ìbéèrè síwájú sí i. Kí o sì mú kí ọjọ́ ìparí náà jẹ́ òtítọ́. Àkókò tí o dá ọ lójú ju àkókò tó dùn tí o lè tàsé lọ, nítorí pé gbogbo iye ìgbésẹ̀ yìí ni pé o bá a pàdé.
Ohun kan tí o gbọ́dọ̀ fi sílẹ̀: ìdí tí o kò fi ní i. Kò sí ẹni tó bèèrè ìdí, àlàyé náà sì dún bí ìgbèjà ara ẹni yálà o gbèrò bẹ́ẹ̀ tàbí bẹ́ẹ̀ kọ́, ó sì ń ná ìṣẹ́jú àáyá ogún tí o bá lè ti lò lórí apá tó ń ran ni lọ́wọ́. Bí ìdí náà bá ṣe pàtàkì ní tòótọ́, ó yẹ kí ó wà nínú ìránṣẹ́ tí o fi ránṣẹ́ ní aago mẹ́rin pẹ̀lú nọ́ńbà náà.
Ṣé jíjẹ́wọ́ pé o kò mọ̀ máa ba ìgbẹ́kẹ̀lé rẹ jẹ́?
Ó kéré gan-an ju bí ó ti fẹ́rẹ̀ẹ́ jẹ́ pé gbogbo ènìyàn ṣe rò lọ. Ẹgbẹ́ àwọn olùwádìí kan ṣe àdánwò márùn-ún pẹ̀lú ẹgbẹ̀rún márùn-ún ó lé ẹ̀ẹ́dẹ́gbẹ̀rin dín ogún (5,780) olùkópa, tí a tẹ̀ jáde nínú Proceedings of the National Academy of Sciences ní 2020, láti dán ohun tí ń ṣẹlẹ̀ nígbà tí a bá sọ àìdánilójú pẹ̀lú nọ́ńbà kan. Àwọn ènìyàn rí àìdánilójú síi ní tòótọ́, bí ó ṣe yẹ, ṣùgbọ́n ìgbẹ́kẹ̀lé nínú nọ́ńbà náà dínkù díẹ̀ péré, ìgbẹ́kẹ̀lé nínú ẹni tó sọ ọ́ sì dínkù díẹ̀ péré, ní pàtàkì nígbà tí a bá fi ọ̀rọ̀ sọ àìdánilójú náà dípò nọ́ńbà.
Ìtumọ̀ tí àwọn òǹkọ̀wé fúnra wọn fún un ni apá tó wúlò: àwọn tó ń sọ̀rọ̀ lè ṣí sílẹ̀ síi nípa ààlà ohun tí a mọ̀ láìba ìgbẹ́kẹ̀lé nínú ìsọfúnni tàbí nínú ara wọn jẹ́ gidigidi. Ìwádìí náà jẹ́ nípa ìsọfúnni gbogbogbò dípò ìpàdé, nítorí náà mú un bí ìtọ́sọ́nà ọ̀nà dípò ìlérí nípa Ọjọ́bọ̀ rẹ. Ṣùgbọ́n ọ̀nà náà hàn kedere, ó sì lòdì sí ìtẹ̀sí tó ń sọ pé a gbọ́dọ̀ bo àlàfo mọ́lẹ̀.
Ìtẹ̀sí náà tọ́ sí dídárúkọ nítorí pé ó gbówólórí. Fífi ọ̀rọ̀ àpèjúwe bo àlàfo mọ́lẹ̀ ń ra ìṣẹ́jú àáyá ogójì fún ọ, ó sì ń ná ìbéèrè tó ń bọ̀ lọ́wọ́ rẹ, nítorí pé ẹnìkan wá ní láti ṣàyẹ̀wò apá wo nínú ohun tí o sọ ló ń ru ẹrù. Ọ̀rọ̀ tí kò ṣe kedere burú ju àlàfo lọ. Àlàfo ní etí.
Kí ni o máa ṣe pẹ̀lú ìdákẹ́ ìṣẹ́jú àáyá méjì náà lákọ̀ọ́kọ́?
Gbà á mọ̀ọ́mọ̀ kí o sì sọ ọ́: “Fún mi ní ìṣẹ́jú àáyá kan lórí ìyẹn.” Dídárúkọ ìdúró náà ń yí i padà láti ìfàsẹ́yìn sí ìpinnu, ó sì ń ra àkókò fún ọ láti yan apá mẹ́ta tó tọ́ dípò ohun àkọ́kọ́ tó bá dé.
O nílò gbólóhùn yẹn nítorí pé ìṣẹ́jú àáyá méjì gùn ní tòótọ́. Ìwádìí lórí ìpààrọ̀ ọ̀rọ̀ sísọ ní èdè mẹ́wàá, tí a tẹ̀ jáde nínú Proceedings of the National Academy of Sciences, rí i pé àlàfo láàárín àwọn olùsọ̀rọ̀ jọra ní gbogbo àgbáyé, ó sì kúrú gan-an, pẹ̀lú ìwọ̀n àárín èdè kọ̀ọ̀kan tí ó jókòó láàárín bíi ìdámẹ́rin ìṣẹ́jú àáyá sí ìwọ̀n àárín gbogbo èdè. A kọ́ ìjíròrò láti fi ọ̀rọ̀ lé ẹnìkejì lọ́wọ́ nínú ìdá kékeré ìṣẹ́jú àáyá. Ohunkóhun tó bá kọjá ìyẹn ń dún bí nǹkan kan, bí o kò bá sì fún un lórúkọ, yàrá náà máa fún un lórúkọ fún ọ.
Nítorí náà fún un lórúkọ. “Fún mi ní ìṣẹ́jú àáyá kan lórí ìyẹn” ni gbogbo gbólóhùn náà. Lẹ́yìn náà jẹ́ kí ìṣẹ́jú àáyá náà ṣẹlẹ̀ ní tòótọ́. Má ṣe fi ìhùmọ̀ ẹnu tàbí ọ̀rọ̀ ìṣáájú nípa bí ìbéèrè náà ti dára tó kún un, nítorí pé àwọn méjèèjì ń ná ìdúró tí o ṣẹ̀ṣẹ̀ rà.
Bí wọ́n bá ń tì ọ́ pé kí o fojú bù ú ńkọ́?
Fún wọn ní ààlà kí o sì sọ pé ààlà ni. “Ìfojúbùnú mi tó dára jù ni pé ó wà láàárín ìdá mẹ́jọ àti ìdá méjìlá nínú ọgọ́rùn-ún, n kò sì ní fi ètò kankan lé e títí èmi yóò fi ṣàyẹ̀wò” jẹ́ ìdáhùn, ó sì yàtọ̀ sí nọ́ńbà lásán.
Sísọ pé ààlà ni kì í ṣe ìtọ́jú ọ̀fun, ìdánilójú ni. Bí o bá fúnni ní nọ́ńbà lásán lábẹ́ ìtẹ̀mọ́lẹ̀, wọ́n máa tún un sọ bí nọ́ńbà lásán, nínú àwòrán ìgbékalẹ̀, ní ọ̀sẹ̀ tó ń bọ̀, láì sí ọ nínú yàrá láti fi ìkìlọ̀ kún un. Fífi àìdánilójú mọ́ nọ́ńbà ni ọ̀nà tí o fi ń ṣàkóso ohun tó ń ṣẹlẹ̀ sí i lẹ́yìn tó bá kúrò lọ́wọ́ rẹ.
Ẹ̀yà kejì wà tó yẹ kí o ní ní ìmúrasílẹ̀, fún ìgbà tí ẹnìkan bá nílò ìtọ́sọ́nà ní tòótọ́ dípò nọ́ńbà pípé. “Èmi yóò ṣètò fún apá òkè, èmi yóò sì fìdí rẹ̀ múlẹ̀ ní Ọjọ́bọ̀.” Ìyẹn fún ẹni náà ní ohun tí wọ́n wá gan-an, èyí tí ó sábà máa ń jẹ́ ọ̀nà láti máa lọ síwájú, ó sì ṣì parí lórí ọjọ́ pàtó.
Báwo ni èyí ṣe ń ṣiṣẹ́ nínú ìfọ̀rọ̀wánilẹ́nuwò iṣẹ́ tàbí lórí pèpéle?
Apá mẹ́ta kan náà, ní kúkúrú, pẹ̀lú ìgbésẹ̀ kan sí i: fún wọn ní ọgbọ́n tí o máa lò láti wá a. “N kò ní nọ́ńbà yẹn fún ọjà yìí. Èyí ni bí èmi yóò ṣe rí i, èyí sì ni ohun tí mo rí nígbà tí mo ṣe ohun kan náà nínú ọjà tó kọjá.”
Nínú ìfọ̀rọ̀wánilẹ́nuwò kò sí ẹni tó ń fún ìrántí rẹ ní àmì. Wọ́n ń wo bí o ṣe ń hùwà ní etí ohun tí o mọ̀, nítorí pé ìyẹn ni ohun tí o máa ń ṣe nínú iṣẹ́ náà ní ọ̀pọ̀ ọ̀sẹ̀. Ẹni tó bá sọ pé “N kò ní ìyẹn” tí ó sì ronú lóhùn rara ní ọ̀nà tó ṣètò ń fi ohun gan-an tí wọ́n fẹ́ rà hàn.
Lórí pèpéle, kíkúrú ṣe pàtàkì síi, nítorí pé àwùjọ kò ní jókòó láti gbọ́ ìlànà. “N kò ní ìyẹn níbí. Wá bá mi lẹ́yìn ìpàdé, èmi yóò sì fi ránṣẹ́ sí ọ.” Lẹ́yìn náà wá bá wọn. Ìmúṣẹ ni gbogbo ète náà, ọ̀pọ̀ ènìyàn tó ju àwọn tó gbọ́ ìbéèrè náà ló sì ń rántí rẹ̀.
Ohun tí èyí ń kọ́ ní ọdún kan
Díẹ̀ gan-an nínú orúkọ rere ni a kọ́ lórí àwọn ìdáhùn tí o ti ní ní ìmúrasílẹ̀. A kọ́ ọ lórí àwọn ìgbà tí o ṣe kedere gan-an nípa ohun tí o kò ní tí o sì dé lákòókò pẹ̀lú ìyókù.
Bíbí sí i náà jẹ́ òtítọ́, kò sì ní ògo. Ṣe èyí ní ẹ̀ẹ̀mẹwàá, àwọn ènìyàn yóò sì bẹ̀rẹ̀ sí í fi àwọn ìbéèrè pàtàkì ránṣẹ́ sí ọ, nítorí pé àìdánilójú rẹ hàn kedere, ìdánilójú rẹ sì tọ́ sí nǹkan nítorí náà. Ìyẹn kì í ṣe ọ̀nà iṣẹ́ tó kéré. Ó ni ó ń jẹ́ kí o gba ohun tó pọ̀ ju bí o ṣe lè dáhùn lọ́wọ́lọ́wọ́ lọ, èyí sì ni ọ̀nà kan ṣoṣo tí ẹnikẹ́ni fi ti dàgbà sí iṣẹ́ tó tóbi jù rí, ó sì ń jẹ́ kí o máa ṣe bẹ́ẹ̀ fún ogún ọdún láìjẹ́ pé o ní láti rántí ẹ̀yà ìtàn wo ni o sọ.
Àwọn orísun
- Proceedings of the National Academy of Sciences, The effects of communicating uncertainty on public trust in facts and numbers
- Proceedings of the National Academy of Sciences, Universals and cultural variation in turn-taking in conversation