Ní ọjọ́ mẹ́sàn-án sẹ́yìn, o ń ṣe eré ìdárayá ní ẹ̀ẹ̀mẹ́rin lọ́sẹ̀, ó sì ń lọ dáadáa. O ṣì mọ bí a ṣe ń ṣe é. Bàtà náà ṣì bá ọ mu, ètò náà ṣì wà lórí firíìjì, gbogbo ohun tí o kọ́ nípa bí a ṣe ń ṣe èyí sì ṣì wà ní ọwọ́ rẹ.
Lẹ́yìn náà, àkókò líle dé níbi iṣẹ́, ó sì gba àwọn ìrọ̀lẹ́ rẹ. Ìyẹn ni ohun tí ó ń fa ọ̀pọ̀ àlàfo, ó sì tọ́ láti sọ ọ́ ní kedere dípò kí a fi ṣe ohun ìjìnlẹ̀.
Nísinsìnyí, o fẹ́ padà wọlé, ìfẹ́ àkọ́kọ́ rẹ sì ni láti bẹ̀rẹ̀ pẹ̀lú ìlọ́po méjì. Má ṣe bẹ́ẹ̀. Ìfẹ́ yẹn ni ọ̀nà tí ó dájú jùlọ láti pa ìṣe yìí lẹ́ẹ̀kejì, kì í sì í ṣe àbùkù ìwà, àṣìṣe ìṣirò ni. O rò pé o jẹ nǹkan kan ní gbèsè. O kò jẹ nǹkan kan. Ìpadàbọ̀ tí ó dúró nìyí: mú ìgbà tí ó tẹ̀lé lórí ètò rẹ, ní ìwọ̀n rẹ̀ tí ó kéré jùlọ, kí o sì jẹ́ kí àwọn tí o pa lọ́gbẹ́ lọ.
Báwo ni mo ṣe lè padà sínú ìṣe kan lẹ́yìn tí mo dáwọ́ dúró?
Ṣe ìgbà tí ó tẹ̀lé lórí ètò rẹ ní ìwọ̀n ìsàlẹ̀ rẹ̀, kí o sì fagi lé gbogbo ohun tí o pa lọ́gbẹ́. Kò sí ìsanpadà, kò sí ọ̀sẹ̀ ìjìyà, kò sí ìlọ́po méjì láti fi hàn pé àlàfo náà kò kà.
Ìgbà tí ó tẹ̀lé lórí ètò ni gbogbo àfojúsùn náà. Kì í ṣe ìgbà tí ó tayọ, kì í ṣe ìgbà tí ó ń san nǹkan padà, kìkì èyí tí ó ti wà lórí kàlẹ́ńdà, ní ìwọ̀n tí ó kéré jùlọ tí ó ṣì kà. Bí ìwọ̀n ìsàlẹ̀ rẹ bá jẹ́ ìṣẹ́jú mẹ́ẹ̀ẹ́dógún, ìṣẹ́jú mẹ́ẹ̀ẹ́dógún ni alẹ́ yìí, kódà bí o bá lè ṣe ogójì. Pàápàá jùlọ bí o bá lè ṣe ogójì.
Ìdí wà tí o fi gbọ́dọ̀ di ìwọ̀n ìsàlẹ̀ mú nígbà tí o bá ní agbára. Ìgbà ìpadàbọ̀ kò dá lórí ẹrù eré ìdárayá, ó dá lórí fífi hàn pé ètò náà ti padà wà láàyè. Ṣíṣe ìgbà kékeré kan tí o sì parí rẹ̀ mọ́ ń sọ fún ọ pé ẹ̀rọ náà ń ṣiṣẹ́. Ṣíṣe ìgbà ńlá kan ń fi ara líle sílẹ̀ fún ọ, ó ń fi ọ́ sẹ́yìn lórí iṣẹ́ tí ó fa àlàfo náà, ó sì ń mú kí o gbà jẹ́ẹ́ pé ìpadàbọ̀ wọ́n. Ìwọ yóò rántí owó yẹn ní ìgbà tí àlàfo bá tún wáyé, ìwọ yóò sì fàsẹ́yìn pẹ́ sí i kí o tó padà.
Kí ni owó orí ẹ̀bi?
Ó jẹ́ iṣẹ́ àfikún tí àwọn èèyàn ń fi kún ìpadàbọ̀ wọn láti fi hàn fún ara wọn pé àwọn ṣe pàtàkì lórí ọ̀rọ̀ náà. Ó wọ́n ju àwọn ìgbà tí o pa lọ́gbẹ́ lọ, òun sì ni ohun tí ń sọ àlàfo kan di ìdásẹ́ pátápátá.
Ó ń dé ní àwọn ọ̀nà tí a mọ̀. Ọ̀sẹ̀ ìlọ́po méjì. Ètò tí ó le ju èyí tí ó ń ṣiṣẹ́ tẹ́lẹ̀ lọ. Òfin pé o kò lè bẹ̀rẹ̀ títí di ọjọ́ Ajé, nítorí náà ọjọ́ òní kò kà pẹ̀lú. Ọ̀rọ̀ inú ọkàn nípa ohun tí ó ṣẹlẹ̀, tí a ń sọ kí o tó gbà ọ́ láàyè láti bẹ̀rẹ̀. Ọ̀kọ̀ọ̀kan àwọn wọ̀nyí ń mú kí ìpadàbọ̀ wọ́n ju bí ìṣe náà fúnra rẹ̀ ti wọ́n rí, èyí tí ó jẹ́ ohun àjèjì láti ṣe sí àkókò kan ṣoṣo tí o ti fẹ́ kí nǹkan wọ́n.
Wo ìṣirò náà. O pa ọjọ́ mẹ́sàn-án lọ́gbẹ́. Owó orí náà dábàá pé kí o wá ṣe ju bí o ti ń ṣe lọ, ní àkókò tí ọ̀sẹ̀ rẹ ti kún dandan, kí o lè tún ohun tí kò bàjẹ́ ṣe. Bẹ́ẹ̀ ni àlàfo ọjọ́ mẹ́sàn-án ṣe ń di ti ọ̀sẹ̀ mẹ́sàn-án.
Ṣé ó pọn dandan kí n san àwọn ìgbà tí mo pa lọ́gbẹ́ padà?
Rárá. Àwọn ìgbà tí a pa lọ́gbẹ́ ti wọ́n fagi lé, a kò tún wọn ṣètò. Kò sí gbèsè kankan. Ìwádìí gbà pẹ̀lú ìṣirò yẹn.
Iṣẹ́ lórí bí ìṣe ṣe ń dá sílẹ̀ tí British Journal of General Practice ṣàkópọ̀ rẹ̀ rí i pé pípa àǹfààní kan lọ́gbẹ́ lẹ́ẹ̀kọ̀ọ̀kan kò ba ìlànà náà jẹ́ ní pàtàkì, àti pé bí ohun kan ṣe ń di ẹ̀dá ara ẹni tẹ̀síwájú lẹ́yìn ìgbà kan tí a pa lọ́gbẹ́. Ìṣe náà lágbára ju ìmọ̀lára rẹ nípa ìṣe náà lọ. Kò sí ohun tí àlàfo gbà lọ́wọ́ rẹ. Ohun kan ṣoṣo tí àlàfo ń ná ọ ni àwọn ìgbà náà fúnra wọn, wọ́n sì ti lọ ní ọ̀nà kan náà tí ọjọ́ Ìṣẹ́gun tí ó kọjá ti lọ.
Àdánwò tí ó tóbi jùlọ tí ẹnikẹ́ni ti ṣe rí tọ́ka sí ọ̀nà kan náà. Nínú ìwádìí ńlá lórí ilé eré ìdárayá tí a tẹ̀ jáde nínú Nature, ó ju ẹgbẹ̀rún ọgọ́ta èèyàn ni a pín sí àwọn ètò ọ̀sẹ̀ mẹ́rin mẹ́rìnléláàádọ́ta ọ̀tọ̀ọ̀tọ̀, ètò tí ó ṣe dáadáa jùlọ nínú gbogbo wọn sì fún àwọn èèyàn ní èrè fún pípadà lẹ́yìn ìgbà tí wọ́n pa eré ìdárayá lọ́gbẹ́. Àkókò tí ó ní agbára jùlọ nínú gbogbo ọ̀rọ̀ ìṣe eré ìdárayá ni ìgbà tí ó tẹ̀lé ìpalọ́gbẹ́ kan, ìgbésẹ̀ tí ó bọ́ṣẹ́ sì ni mímú kí ìgbà náà rọrùn, kì í ṣe kí ó wọ́n sí i. Owó orí ẹ̀bi ń ṣe òdìkejì rẹ̀ gan-an.
Ìyàtọ̀ òtítọ́ kan wà, kì í sì í ṣe gbèsè. Bí o bá ń ṣiṣẹ́ lọ sí ọjọ́ tí a ti pinnu, ìdíje kan, eré orin kan, ìdánwò kan, ẹ̀wẹ̀ àkókò láàrin ibí àti ọjọ́ yẹn ti kúrú ju bí ó ti rí tẹ́lẹ̀, nítorí náà a ó tún ètò náà ṣe. Ṣe é lórí bébà, ní ìdákẹ́jẹ́ẹ́, pẹ̀lú àfojúsùn tí ó wà ní ibi tí o gbé e sí. Ìpinnu ìṣètò lórí àwọn ọ̀sẹ̀ tí ń bọ̀ ni ìyẹn. Kì í ṣe ìgbà ìjìyà, kì í sì í ṣe ohun tí o jẹ ní gbèsè fún ọjọ́ mẹ́sàn-án tí ó ti kọjá.
Ṣé kí n dúró de ọjọ́ Ajé kí n tó bẹ̀rẹ̀ lẹ́ẹ̀kejì?
Rárá. Mú ìgbà tí ó tẹ̀lé lórí ètò, ìgbà yòówù tí ó bá bọ́ sí. Bí ó bá jẹ́ ọjọ́ Ajé, ó dára. Bí ó bá jẹ́ alẹ́ yìí ní aago mẹ́fà, alẹ́ yìí ní aago mẹ́fà ni.
Dídúró de ọjọ́ ìbẹ̀rẹ̀ tí ó mọ́ jẹ́ owó orí ẹ̀bi tí ó wọ aṣọ kàlẹ́ńdà. Ó dà bí ohun tí ó tọ́, ohun tí ó ń ṣe ní tòótọ́ sì ni fífi ọjọ́ kún àlàfo náà nígbà tí ó ń fún ọ ní ìmọ̀lára pé o ti kojú rẹ̀. Nígbà náà, ohun tí ń pa àlàfo tán ni ìgbà kan tí a parí, bí ó bá sì tètè ṣẹlẹ̀, ìtàn tí ó yí i ká yóò kéré sí i.
Bí ètò rẹ bá ní àwọn ọjọ́ tí a ti pinnu tí ọjọ́ òní kò sì sí nínú wọn, ó dára, má ṣe dá ìgbà kan sílẹ̀. Kìkì pé má ṣe dá ìdádúró sílẹ̀ pẹ̀lú. Fi èyí tí ó tẹ̀lé sínú fóònù rẹ kí o tó ti ojú ewé yìí, ní ìwọ̀n ìsàlẹ̀, kí o sì ka sí ìpàdé lásán dípò ìpadàbọ̀ ńlá.
Kí ni kí n sọ fún ara mi ní ọ̀nà ìpadàbọ̀?
Ní gbólóhùn kan tí ó ti ṣe tán, tí o kọ sílẹ̀ ṣáájú, tí ó rọrùn tó láti sọ nígbà tí o ń wọ bàtà rẹ. Tiwa ni: Mo pa ọjọ́ mẹ́sàn-án lọ́gbẹ́, a ti fagi lé àwọn ìgbà náà, ìwọ̀n ìsàlẹ̀ sì ni alẹ́ yìí.
Kọ tirẹ nísinsìnyí, ní ọjọ́ tí ọkàn rẹ balẹ̀, kí o sì yí nọ́ḿbà náà padà nígbà tí o bá nílò rẹ̀. Ìdí ìlà tí a kọ sílẹ̀ ni pé ó mú àkókò náà kúrò nínú ìdúnàádúrà. Ọpọlọ tí ó rẹ̀, tí a fún ní ìbéèrè tí kò ní ààlà, yóò mú ìwàásù tàbí ìdúnàádúrà jáde, kò sí ìkankan nínú wọn tí ó ń gbé ẹnikẹ́ni dé ẹnu ọ̀nà.
Wíwà ní ìhà tirẹ níbí kì í ṣe ọ̀nà rírọ̀, ó jẹ́ ọ̀nà tí ó ń mú èso jáde jùlọ. Nínú àdánwò mẹ́rin tí a tẹ̀ jáde nínú Personality and Social Psychology Bulletin, Juliana Breines àti Serena Chen rí i pé àwọn tí wọ́n fi àánú ara ẹni wo ìkùnà kan fi ìtara sí ìyípadà hàn sí i, wọ́n sì lo àkókò púpọ̀ sí i láti kàwé fún ìdánwò tí ó le lẹ́yìn àbájáde àkọ́kọ́ tí kò dára ju àwọn tí ó wà nínú àwọn ẹgbẹ́ ìfiwéra lọ. Ìbáwí ara ẹni dà bí ìṣírò-ọ̀rọ̀. Nínú ìwọ̀n, àwọn tí wọ́n dárí jì ara wọn ni wọ́n ṣiṣẹ́ kára sí i lẹ́yìn náà.
Àlàfo náà kì í ṣe ìṣòro rí. Ìpadàbọ̀ ni ọgbọ́n náà.
Ẹnikẹ́ni tí ó bá ń darí iṣẹ́ pàtàkì fún ogún ọdún yóò ní àwọn àlàfo. Àwọn oṣù mẹ́ta máa ń yà, àwọn èèyàn máa ń ṣàìsàn, àwọn iṣẹ́ máa ń jẹ oṣù lọ. Ẹni tí ó ṣì ń ṣe eré ìdárayá ní ọmọ ọdún àádọ́ta kì í ṣe ẹni tí kò ní àlàfo ọjọ́ mẹ́sàn-án rí. Ó jẹ́ ẹni tí ìpadàbọ̀ rẹ̀ kò ná nǹkan kan, nítorí náà ó ti ṣe é ní ogójì ìgbà láìṣe àkíyèsí.
Nítorí náà, jẹ́ kí ìpadàbọ̀ jẹ́ ohun tí ó rọrùn jùlọ nínú ọ̀sẹ̀ rẹ. Ìwọ̀n ìsàlẹ̀, ìgbà tí ó tẹ̀lé lórí ètò, kò sí ìsanpadà, gbólóhùn kan, lẹ́yìn náà padà sí ètò lásán ní ìgbà tí ó tẹ̀lé. Fi àfojúsùn rẹ sí ibi tí ó wà, nítorí àlàfo náà kò yí ohun tí o ń lépa padà. Ọjọ́ mẹ́sàn-án ni ó yí padà.
O kò tí ì pàdánù ìṣe náà. O dá a dúró fún ìgbà díẹ̀, o sì fẹ́ fi hàn pé dídádúró jẹ́ ohun tí a lè yè nínú rẹ̀, èyí tí ó wúlò láti mọ̀ ju ohun tí ìrìn àìdáwọ́dúró ì bá ti kọ́ ọ lọ.
Àwọn Orísun
- British Journal of General Practice, Making health habitual: the psychology of 'habit-formation' and general practice
- Nature, Megastudies improve the impact of applied behavioural science
- Personality and Social Psychology Bulletin, Self-Compassion Increases Self-Improvement Motivation