Ẹ̀yà ìjíròrò yìí wà níbi tí o ti béèrè fún owó púpọ̀ síi, tí ẹni tí ó jókòó ní ìdojúkọ rẹ sì bọ̀wọ̀ fún ọ ní ìparí ju bí ó ti ṣe ní ìbẹ̀rẹ̀ lọ. Ó ń ṣẹlẹ̀ nígbà gbogbo. Kì í ṣe ẹwà ọ̀rọ̀, kì í sì ṣe ìgboyà, ètò ni: ìbéèrè kan tí ó ṣe kedere, tí a gbé jáde pẹ̀lú ìfẹ́, pẹ̀lú ọ̀nà tí ó rọrùn láti fi sọ bẹ́ẹ̀ ni tí a so mọ́ ọn.
Ẹ̀yà tí ó ń yà àwọn ènìyàn lẹ́nu nìyí. Àwọn tí a ń pè ní olùfa wàhálà kì í sábà jẹ́ àwọn tí wọ́n béèrè fún ohun tí ó pọ̀ jù. Wọ́n jẹ́ àwọn tí wọ́n béèrè ní ẹ̀ẹ̀mẹta ní ọ̀nà mẹ́ta ọ̀tọ̀ọ̀tọ̀, tí wọn kò sọ ohun tí wọ́n fẹ́ kedere nígbà tí a rọ̀ wọ́n, tí wọ́n sì fi ẹni kejì sílẹ̀ láti máa gbìmọ̀ ohun tí yóò parí ọ̀rọ̀ náà. Àìṣe kedere ni ó ń jẹ ọ́ ní yàrá náà, kì í ṣe ìfẹ́ ìlọsíwájú.
O lè jẹ́ ẹni tí ó fẹ́ ìlọsíwájú jùlọ nínú ìlànà náà, kí o sì tún jẹ́ ẹni tí ó rọrùn jùlọ láti bá lò nínú rẹ̀. Àwọn méjèèjì kò ta ko ara wọn rí, wíwo wọn bí èyí tí ó ta ko ara wọn sì ni ó ń mú kí àwọn ènìyàn tí ó lágbára dákẹ́ fún ọ̀pọ̀ ọdún.
Ǹjẹ́ bíbéèrè fún ohun tí ó pọ̀ síi yóò sọ mí di olùfa wàhálà?
Bíbéèrè ẹ̀ẹ̀kan, ní kedere àti pẹ̀lú ìfẹ́, kò ní ṣe bẹ́ẹ̀. Ohun tí a ń kà sí ìfa wàhálà ni títúnsọ léraléra, àìṣe kedere àti ìyàlẹ́nu, kò sì sí èyíkéyìí nínú wọn tí ó jọ fífẹ́ owó púpọ̀ síi.
Ìbẹ̀rù náà fúnra rẹ̀ yẹ ọ̀wọ̀, kì í ṣe ọ̀rọ̀ ìṣírí lásán. Àwọn olùwádìí ti rí i pé àwọn tí wọ́n bẹ̀rẹ̀ ìfọ̀rọ̀wánilẹ́nuwò máa ń rí ìjìyà láwùjọ nígbà mìíràn nítorí rẹ̀, àti pé ìjìyà náà pọ̀ sí àwọn obìnrin ju àwọn ọkùnrin lọ. Bí o bá ti ń wọn ewu yẹn ní ìdákẹ́jẹ́ẹ́, o ń wọn nǹkan gidi kan.
Ohun tí o lè darí ni ìrísí ìbéèrè náà, ìrísí sì ni ibi tí ọ̀pọ̀ ìbàjẹ́ ti ń ṣẹlẹ̀. Ìbéèrè tí ó dárúkọ nǹkan kan, lẹ́ẹ̀kan, pẹ̀lú ìdí kan àti ọ̀nà tí ó rọrùn sí bẹ́ẹ̀ ni, jẹ́ iṣẹ́ tí ẹnì kan lè ṣe. Ìbéèrè tí ó ń dé ní wẹ́wẹ́ ní ọ̀sẹ̀ mẹ́ta, tí ìwọ̀n rẹ̀ ń yí padà nígbà gbogbo, tí kò sì sọ ohun tí yóò parí rẹ̀, jẹ́ ìṣòro ìtọ́jú. Èkejì ni ohun tí ènìyàn ń ṣàpèjúwe nígbà tí wọ́n bá sọ pé ẹnì kan fa wàhálà, a sì lè tún un ṣe pátápátá láìbéèrè fún owó tí ó dín kù.
Kí ni ìyàtọ̀ láàrin ṣíṣe pàtó àti fífa wàhálà?
Ṣíṣe pàtó ń dárúkọ nǹkan kan, iye owó kan àti ọjọ́ kan. Fífa wàhálà ń fi ẹni kejì sílẹ̀ láti gbìmọ̀ ohun tí yóò parí ìjíròrò náà, torí náà wọ́n ní láti máa gbìmọ̀ ní gbangba.
“Ṣé ààyè kankan wà rárá lórí àdéhùn náà?” dún bí ọ̀rọ̀ jẹ́ẹ́jẹ́ẹ́, ó sì jẹ́ ìbéèrè tí ó le jù ní ti gidi, nítorí ẹnì kan ní láti dá àdéhùn kan sílẹ̀ báyìí, kí ó gbìmọ̀ ohun tí yóò tẹ́ ọ lọ́rùn, kí ó sì gba ewu ṣíṣàṣìṣe níwájú ọ̀gá rẹ̀. “Mo fẹ́ kí ó jẹ́ ọgọ́rùn-ún àti mẹ́wàá, mo sì lè bẹ̀rẹ̀ ní ọjọ́ kẹta” jẹ́ tààràtà ó sì rọrùn púpọ̀ láti fọwọ́ sí, nítorí a lè fọwọ́ sí i tàbí dá a lóhùn ní ìlà kan.
Ìdánwò tí ó rọrùn wà tí o lè ṣe lórí àkọsílẹ̀ rẹ kí o tó sọ ọ́ jáde. Ka ìbéèrè náà padà kí o sì béèrè bóyá ẹnì kan lè ṣiṣẹ́ lórí rẹ̀ lónìí láìbéèrè ìbéèrè mìíràn kankan. Bí wọ́n bá gbọ́dọ̀ béèrè ohun tí o ní lọ́kàn, iye owó tí o ń wò, tàbí ìgbà tí o nílò ìdáhùn, kò tíì parí.
Ohun tí ó dùn jùlọ tí o lè ṣe fún ẹni tí ó wà ní ìdojúkọ rẹ ni kí o sọ ọ̀rọ̀ rẹ ní pàtó. Pípé ni ó ń jẹ́ kí wọ́n lè lọ jà fún ọ nínú ilé-iṣẹ́ wọn, ibẹ̀ sì ni owó rẹ ti ń wá ní ọ̀pọ̀ ìgbà. Kò sí ẹni tí ó ti wọ ọ́fíìsì ọ̀gá rẹ̀ rí láti jiyàn fún ìmọ̀lára aláìṣe kedere ti ẹlẹgbẹ́ kan pé owó òun kò tó.
Báwo ni màá ṣe béèrè pẹ̀lú ìfẹ́ láìdà bí ẹni tí kò gbà á gbọ́?
Jẹ́ kí ojú rẹ àti ohùn rẹ dà gẹ́gẹ́ bí wọ́n ti rí nígbà tí o wọlé, kí o sì fi ìfẹ́ sí ọ̀nà tí o gbé ọ̀rọ̀ náà dípò sí àwọn ọ̀rọ̀ ìfarasin. Ìfẹ́ ni “Mo fẹ́ kí èyí ṣiṣẹ́, ohun tí yóò sì ṣe é nìyí.” Àìlágbára ni “Mo tọrọ àforíjì, mo mọ̀ pé èyí kò dùn.”
Ọ̀rọ̀ ìtọrọ àforíjì ni ó ń dà bí èyí tí kò wá láti ọkàn, ó sì ṣeni láàánú, nítorí ó ń sọ fún ẹni kejì pé ìwọ fúnra rẹ rò pé ìbéèrè náà kò tọ́. Bí ìwọ kò bá gbà pé o yẹ kí o béèrè, wọn yóò gba ọ̀rọ̀ rẹ. Yọ “àforíjì”, “kàn”, “ìrètí” àti “mo mọ̀ pé èyí pọ̀” kúrò nínú àkọsílẹ̀ rẹ kí o tó fi ránṣẹ́ tàbí sọ ọ́.
Ìbéèrè ń ṣe iṣẹ́ ìfẹ́ dáradára ju àwọn ọ̀rọ̀ ìfarasin lọ. Ní ìwádìí mẹ́ta lórí ìjíròrò gidi, àwọn tí wọ́n béèrè ìbéèrè púpọ̀ síi, pàápàá ìbéèrè tí ó tẹ̀ lé ìdáhùn, ni ẹni tí wọ́n bá ń sọ̀rọ̀ fẹ́ràn jù, ọ̀pọ̀ wa sì ń dín ipa yẹn kù gan-an. Torí náà béèrè: báwo ni ìwọ̀n owó náà ṣe rí, báwo ni ètò àyẹ̀wò ṣe ń lọ, kí ni yóò mú kí èyí rọrùn fún ọ. O ń kó ìsọfúnni jọ, o sì ń di ẹni tí ó rọrùn láti fẹ́ràn ní àkókò kan náà, èyí sì ṣọ̀wọ́n nínú ìjíròrò owó.
Kí ni màá sọ bí wọn kò bá lè yí owó padà rárá?
Béèrè ohun tí wọ́n lè yí padà, kí o sì ní àkọsílẹ̀ rẹ ní ọwọ́ kí o tó béèrè. Ọjọ́ ìbẹ̀rẹ̀, orúkọ ipò, ààlà iṣẹ́, àkókò àyẹ̀wò, ohun èlò, ọjọ́ ìsinmi, ọjọ́ tí a ó ṣiṣẹ́ láti ilé, ìlànà ìsanwó àti ẹni tí yóò ṣe iṣẹ́ náà, gbogbo wọn jẹ́ owó gidi, ọ̀pọ̀ wọn kò sì ná ẹni kejì tó owó ojúlówó.
Sọ ọ́ bí ìfọwọ́sowọ́pọ̀ dípò ìpadàsẹ́yìn. “Bí iye owó náà bá ti dúró, kí ni ó ní ààyè?” ń jẹ́ kí gbogbo ọ̀rọ̀ náà wà ní ṣíṣí, ó sì ń fún wọn ní ọ̀nà láti sọ bẹ́ẹ̀ ni lónìí. Ìwọ̀n owó tí a ti tì mọ́lẹ̀ sábà máa ń jẹ́ ìwọ̀n owó tí a ti tì mọ́lẹ̀ ní ti gidi, ẹni tí ó sì ń sọ fún ọ kì í ṣe purọ́, ṣùgbọ́n ìwọ̀n tí a tì mọ́lẹ̀ kò fẹ́rẹ̀ẹ́ túmọ̀ sí pé gbogbo nǹkan yòókù ni a ti tì mọ́lẹ̀.
Lẹ́yìn náà, ṣe pàṣípààrọ̀ dípò ìfilọ̀. Bí o bá yí ọjọ́ ìbẹ̀rẹ̀ padà, béèrè kí a mú àyẹ̀wò náà wá síwájú sí oṣù mẹ́fà. Gbogbo ohun tí o fi silẹ̀ gbọ́dọ̀ mú nǹkan kan wá, tí a sọ pẹ̀lú ìfẹ́, ní ohùn kan náà. Ìyẹn kì í ṣe eré àrékérekè. Ó ni ó ń mú kí àdéhùn náà dọ́gba, àdéhùn tí ó dọ́gba sì ni ó ń là oṣù líle àkọ́kọ́ já.
Báwo ni màá ṣe béèrè nígbà kejì láìtúnsọ ohun kan náà?
Yí ohun tí o ń béèrè fún padà, kì í ṣe ariwo rẹ̀. Ìbéèrè kejì tí ó kún fún ariwo jẹ́ ìfipá mú ni. Ìbéèrè kejì tí ó yàtọ̀ jẹ́ àṣàyàn tuntun, àwọn àṣàyàn tuntun sì jẹ́ ohun tí a fẹ́.
Ìlà náà kúrú: “Mo gbọ́ ọ nípa owó oṣù ìpìlẹ̀. Bí ìyẹn bá ti dúró, ṣé o lè wo owó ìfọwọ́sí àdéhùn, tàbí kí a mú àyẹ̀wò wá síwájú sí oṣù mẹ́fà?” O ti gba ààlà wọn ní gbangba, èyí tí ó ń tu ọ̀rọ̀ náà lára, o sì ti fún wọn ní nǹkan tuntun láti sọ bẹ́ẹ̀ ni sí.
Èjì sábà máa ń jẹ́ ààlà nínú ìjíròrò kan. Béèrè, ṣàtúnṣe ẹ̀ẹ̀kan, kí o sì parí rẹ̀. Bí kò sí èyí tí ó ṣiṣẹ́, sọ bẹ́ẹ̀ pẹ̀lú ìfẹ́ kí o sì gba ọjọ́ kan: “Nígbà náà jẹ́ kí n ronú nípa rẹ̀ kí n sì padà sí ọ̀dọ̀ rẹ ní ọjọ́ Ọjọ́bọ̀.” Kíkúrò pẹ̀lú ọjọ́ kan kì í ṣe ìjákulẹ̀, ó jẹ́ àdéhùn tí ó ń lọ lọ́wọ́ tí kò tíì parí, ó sì ni ó ń dá ìpinnu tí a ṣe ní ìṣẹ́jú kan tí kò dùn dúró láti di èyí tí ìwọ yóò fi gbé fún ọdún méjì.
Rírọrùn láti bá ṣiṣẹ́ jẹ́ agbára ìfọ̀rọ̀wánilẹ́nuwò, kì í ṣe ìfilọ̀
Jíjẹ́ ẹni jẹ́ẹ́jẹ́ẹ́ kì í ṣe ìdinkù owó. Ẹni tí ó ṣe kedere, tí ó ní ìfẹ́, tí ó sì sọ̀rọ̀ ní pàtó ni wọ́n ń pè padà, tí wọ́n ń gbani níyànjú, tí ó ń rí iṣẹ́ àkànṣe kejì, tí wọ́n sì ń sọ fún nípa owó tí a yà sọ́tọ̀ kí a tó kéde rẹ̀. Ìyẹn ń pọ̀ síi bí àkókò ṣe ń lọ, ó sì wà ní àkókò kan náà tí o ń béèrè fún iye owó tí o fẹ́.
Torí náà fẹ́ ẹ ní gbangba, lẹ́ẹ̀kan, nínú gbólóhùn tí ẹnì kan lè ṣiṣẹ́ lórí rẹ̀, kí o sì jẹ́ ẹni tí ó rọrùn láti bá ṣiṣẹ́ gẹ́gẹ́ bí o ti rí kí o tó béèrè. Pew Research Center rí i pé láàrin àwọn tí wọ́n fi iṣẹ́ sílẹ̀ ní 2021 tí wọ́n sì wọ iṣẹ́ tuntun, ìdá 56% ń rí owó púpọ̀ síi lẹ́yìn náà. Owó ń rìn fún àwọn tí ń béèrè. Kì í sábà rìn fún àwọn tí ń fi ọ̀rọ̀ sínú ọ̀rọ̀.
Béèrè ẹ̀ẹ̀kan. Béèrè pẹ̀lú ìfẹ́. Sọ ọ́ ní pàtó tó bẹ́ẹ̀ tí wọ́n lè fi sọ bẹ́ẹ̀ ni lónìí, kí o sì jẹ́ ẹni kan náà ní ọjọ́ Ajé bákan náà.
Àwọn orísun
- Harvard Kennedy School, Social Incentives for Gender Differences in the Propensity to Initiate Negotiations: Sometimes It Does Hurt to Ask
- PubMed, It doesn't hurt to ask: Question-asking increases liking
- Pew Research Center, Majority of workers who quit a job in 2021 cite low pay, no opportunities for advancement, feeling disrespected